„Vláda Spolkové republiky Německo přijala akční plán s názvem Občanská společnost Běloruska. Pronásledovaní opozičníci a lidé v nouzi budou moci vízum získat zjednodušeným způsobem, a tím pádem i azyl. Chceme pomoci traumatizovaným obětem mučení, zavést stipendia a podporovat nezávislá média,“ uvedla Merkelová.

Podle jejích slov to „nezmění konfrontaci“ mezi stranami konfliktu v Bělorusku, protože „zvenčí to možné není“, avšak projeví to podporu v Berlíně směrem k opozici, a „uslyšíme jejich hlasy“.

Merkelová vyzvala úřady v Minsku, aby „okamžitě ukončily násilí a propustily politické vězně“. Zopakovala, že Německo a EU „budou nadále stíhat osoby odpovědné za pokračující porušování lidských práv v Bělorusku“.

Běloruské volby a protesty

Po běloruských prezidentských volbách, které se konaly 9. srpna minulého roku, již pošesté zvítězil Alexandr Lukašenko. Podle údajů Ústřední volební komise získal 80 procent voličských hlasů. Poté se v zemi začaly konat masové protesty opozice, která se domnívá, že ve volbách zvítězila lídryně běloruské opozice Světlana Tichanovská. Po volbách uvalila Evropská unie, Velká Británie, USA a Kanada na řadu běloruských úředníků a podniků sankce.

Na základě iniciativ Tichanovské byla v Bělorusku vytvořena Koordinační rada, která byla vytvořena pro hladké předání moci. Tichanovská a členové předsednictva Koordinační rady jsou v zemi figuranty několika trestních oznámení. Například čelí obvinění z vytvoření extremistického hnutí za účelem zmocnění se státní moci. Řada opozičních politiků i samotná Tichanovská pokračují ve své činnosti ze zahraničí.

Běloruské orgány opakovaně uvedly, že protesty v zemi jsou koordinovány ze zahraničí. Lukašenko obvinil Západ z přímého zasahování do situace v republice, poznamenal, že nepokoje jsou řízeny Spojenými státy a Evropané jim „podlézají“. Ze zemí, ze kterých jsou protestní akce koordinovány, jmenoval Lukašenko Polsko, Českou republiku, Litvu a Ukrajinu.