Antifragilita („antikřehkost“) je dnes jedním z nejaktuálnějších pojmů v psychologii. Je to schopnost reagovat na nejistotu posilováním, řekla Kristina Ivaněnková, kandidátka psychologických věd, obchodní koučka. Letošní rok je v tomto ohledu podobný jednomu velkému tréninku, poznamenala.

„Existují tři typy systémů. První se v této nejistotě, turbulenci, hroutí, druhý zůstává stabilní ... Třetí systémy - antifragilní - se stále zlepšují a zlepšují a nyní je to vhodný způsob, jak využít situaci ke zvýšení odolnosti vůči nejistotě,“ vysvětlila Ivaněnková.

Podle jejích slov lidé nemají rádi nejisté situace, potřebují informace a předpovědi. Budeme se však muset vyrovnat se skutečností, že novou normálností je nejistota, a to nejen v souvislosti se situací s koronavirem. Stala se novou podmínkou, kterou je třeba nejen vydržet, ale také ji přijmout, jinak je příjemný život nemožný.

„Abychom snížili stres, nesmíme především čekat, že to rychle skončí, nějak se v tomto ohledu naladit na dlouhou polární zimu a spoléhat se hlavně na sebe a na své blízké,“ říká Dmitrij Leonťjev vedoucí Mezinárodní laboratoře pozitivní psychologie osobnosti a motivace Národní výzkumné univerzity Vysoké školy ekonomické.

Podle něj v situaci s koronavirem se lidé ocitli v maximální míře nejistoty. Ostře vyvstává otázka důvěry: komu a čemu můžeme věřit, když to sami nevíme a nevědí to ani ostatní?

Odborník uvedl, že lékaři jsou na prvním místě z hlediska důvěry, ale také toho moc nevědí a upřímně to přiznávají. Musíme si zvyknout na to, že existují situace, kdy nám nikdo nemůže dát naprosto správné recepty, vyjádřil Leonťjev svůj názor.

Vysvětlil, že nejistota je výzva, s níž není snadné se vyrovnat, ale přístup je důležitý. „Obvykle jsme zvyklí, že nás všemu učí a zavádí se jediná správná učebnice pro všechny předměty, což ne zcela odpovídá způsobu fungování světa,“ vysvětlil a dodal, že současná situace je extrémním projevem takové nejednoznačnosti.