Právníci americké strany dali již dříve najevo, že pokud soudce odmítne vydání, proti rozhodnutí se odvolají.

Soud uvedl, že žádost byla zamítnuta z důvodu obav o duševní zdraví obviněného.

Soudkyně totiž takto rozhodla v žádosti USA kvůli obavám, že u něj existuje vysoké riziko spáchání sebevraždy.

V průběhu slyšení o vydání několik svědků uvedlo, že Assangeovy podmínky ve vězení ho vystavují vysokému riziku deprese a sebevraždy a že tyto problémy by se pravděpodobně zhoršily, kdyby byl vydán do USA. Psychiatr Michael Kopelman, který také vypovídal před soudem, tvrdil, že v Assangeově cele byla nalezena žiletka, a dodal, že jeho pacient uvažoval o způsobech ukončení vlastního života.

Assange, obviněný ze sexuálního obtěžování a znásilňování ve Švédsku v roce 2010, se od června 2012 skrývá na ekvádorském velvyslanectví v Londýně v obavě z vydání. Ráno 11. dubna 2019 byl zadržen na žádost Spojených států. Jednání o vydání začalo 2. května 2019.

Krátce nato americké orgány oznámily, že proti Assangeovi vznesly nová obvinění, která se týkají 17 případů porušení zákonů o špionáži a tajných informacích.

V případě vydání do Spojených států hrozí Assangeovi až 175 let vězení.

Podle Assangeových právníků bude projednávání případu zakladatele Wikileaks trvat mnoho let a mohlo by se potenciálně dostat k britskému nejvyššímu soudu nebo k Evropskému soudu pro lidská práva, takže aktuální verdikt ve skutečnosti završuje pouze počáteční fázi procesu.

Aktualizujeme