
„Pokud se chceme bavit o federaci, to je zásadní politické téma, a pokud to nevyřešíme, tak se nebavme o vytvoření nějaké umělé armády,“
konstatoval pro TASR.
Poukázal na to, že vznik evropské armády by v podstatě znamenal zrušení národních ozbrojených sil. Vzhledem k aktuálnímu uspořádání EU by však mohly nastat problémy při různých zájmech států. Jak podotkl, od federace má EU v současnosti „opravdu velmi, velmi daleko“.
Myšlenka evropské armády je v rámci EU tématem diskuse už déle. Názory o tom, jak by měla vypadat nebo zda je nutná, se však různí. Vystoupení Velké Británie z Evropské unie by podle ministra nemělo mít zásadní vliv na slovenskou obranu. Připomněl, že Spojené království zůstává i po brexitu členem NATO, což je hlavním garantem bezpečnosti SR. Zároveň bude pokračovat i bilaterální spolupráce.
V listopadu přišli němečtí sociální demokraté s návrhem vytvoření „28. armády“ EU místo toho, aby 27 států unie pokračovalo v posilování spolupráce ozbrojených sil mezi sebou. Návrh počítá s organizací sil o počtu 1500 vojáků a jejich střednědobým rozšířením na 8000 příslušníků. Vedení jednotek by mělo spadat pod Evropskou komisi, konkrétně by to mělo být v kompetenci nového bezpečnostního komisaře.
Iniciativa SPD však narazila na kritiku dalších členů Bundestagu. Například Norbert Röttgen za Křesťanskodemokratickou unii to označil za snění, které není praktické z vojenského hlediska, je finančně nezodpovědné, je v rozporu s evropskými dohodami a zároveň nedostižné ani při ústavních změnách v Německu.
„Na rozdíl od svých členů není EU stát. Návrh SPD neuspěje. EU by dlouho nevydržela, kdyby Evropská komise provedla
vojenskou operaci navzdory vůli některých států,“ dodal politik.
Stojí za zmínku, že členové německé SPD nejsou první, kdo začal mluvit o jednotné evropské armádě. O tom se v EU hovoří už řadu let, ale k nějakým praktickým krokům dosud nedošlo.