Čarnogurský svůj příspěvek zahájil slovy, že se Lučanský zasloužil o likvidaci středoslovenské mafie. Konstatoval, že chodil v 90. letech na střední Slovensko a pozoroval, jak tehdy mafie šířila strach i mezi řadovými obyvateli.

„Generální prokurátor oznámil zahájení trestního řízení ve věci jeho smrti. Určený vyšetřovatel bude muset vytyčit vyšetřovací verze (alternativy) na všechny možnosti příčiny smrti, i na takové, které vyšetřování později vyvrátí,“ pokračoval.

Podle jeho slov se v jistých médiích objevila fakta, která jeho sebevraždu zpochybňují. Čarnogurský vysvětlil, že se jedná o výsledky vyšetřování generála po úraze ve věznici krátce poté, co byl zatčen.

„Vyšetřování konstatovalo, že generál neměl sebevražedné sklony, na cele cvičil, neznámo proč mu přidělili psychologickou pomoc, po vznesení obvinění sám přišel ze zahraničí na policii ve vědomí, že nic nespáchal,“ vysvětluje svůj názor Čarnogurský.

Co je potřeba dělat

Jak vysvětlil bývalý předseda vlády, vyšetřovatel by se měl podle něj zaobírat následujícími otázkami. Měl by vyslechnout ministryni spravedlnosti a generálního ředitele Sboru vězeňské a justiční stráže a zjistit, co vědí o podmínkách věznění generála a jeho chování ve věznici. Dále musí také zjistit, co uváděla psycholožka o chování generála.

Podle něj by měl taktéž zjišťovat, zda v den zjištění „pokusu o sebevraždu“ byl někdo v jeho cele. Bez zvláštního důvodu by tam neměl nikdo být. Měl by vyslechnout členy vězeňské stráže, kteří měli službu na chodbě, kde se nacházela cela, a informovat se o pravidelném průběhu jejich služby. Měl by vyslechnout i obhájce generála. Měl by si rovněž prohlédnout kamerový záznam z chodby, kde se nacházela cela z kritického dne.

„Mrtvola generála podléhala pitvě. O pitvě byl sepsán protokol, který podepsal lékař, vedoucí pitvy. U protokolu jsou fotografie těla mrtvého. Z protokolu i z fotografií by mělo být zřejmé, zda měl mrtvý na těle jiné rány nebo podlitiny a zda jejich nález souhlasí s výpověďmi svědků. Zda stopa na krku souhlasí s udanou

příčinou smrti,“ konstatoval.

Přece jen důvod existuje…

V neposlední řadě zbývá vyšetřit motiv. Jak Čarnogurský uvádí, Slovensko je malá země, má podle jeho slov směšnou armádu a malý mezinárodní vliv. „Neexistuje důvod, kvůli kterému by kdokoliv riskoval obvinění z vraždy generála. Téměř. Existuje jediný důvod. Vražda Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové,“ uvedl.

Bývalý předseda vlády se následně vrátil ke sledované kauze zmíněného novináře. Podle jeho slov prokurátor obžaloval z objednávky vraždy Mariána Kočnera a Alenu Zsuzsovou, ty však soud po dokazování osvobodil. Ačkoliv byli odsouzeni střelci, ty označil Čarnogurský za „pěšáky“.

„Generál Lučanský se dostal do konfliktu s vyšetřovatelem Juhásem, vyšetřovatelem vraždy Kuciaka a jeho snoubenky, protože generál nepovažoval vyšetřování za důkladné. Pokud by měl generál klidně jen indicie o hlubším pozadí vraždy Kuciaka a snoubenky, byl by to motiv na jeho odstranění,“ dodal.

Smrt Lučanského

Lučanský se pokusil oběsit v úterý 29. prosince ve své cele ve věznici v Prešově. Dozorci ho objevili při podávání večeře a začali s okamžitou resuscitací. Následně byl převezen do nemocnice, kde mu byla diagnostikována mozková smrt. Následující den ve středu zemřel.

Nebyla to první příhoda s Lučanským ve vězení. Dne. 10. prosince utrpěl bývalý policejní prezident ve vazbě zranění oka, ale slovenský generální prokurátor Maroš Žilinka vyloučil, že šlo o pokus o sebevraždu nebo útok, jak o tom zpočátku informovala některá média. Dotyčný měl jen údajně nešťastně spadnout na postel. S tímto prohlášení přišel několik hodin před tím, než Lučanského našli oběšeného.

Expremiér a šéf opoziční strany Směr-SD Robert Fico označil Lučanského za politického vězně. Z jeho smrti viní premiéra Igora Matoviče (OĽaNO) a liberální média, která vytvořila atmosféru nenávisti. Prezidentka Čaputová uvedla, že tato tragická událost nesmí sloužit politickému nátlaku na ukončení vyšetřování kauz. 

Lučanský čelil obvinění z korupce. Byl podezřelý z toho, že si na úplatcích přišel na 510 tisíc eur (13,5 milionu korun). Soud vzal Lučanského do vazby, neboť se obával ovlivňování svědků a pokračování v trestné činnosti. Lučanský všechna obvinění popíral. S vyšetřováním spolupracoval, dobrovolně se vrátil z Chorvatska a sám se dostavil na policii. Obviněný je i Lučanského předchůdce Tibor Gašpar.