Avindra Nath, doktor medicíny, klinický ředitel Národního institutu neurologických poruch a mozkové mrtvice a hlavní autor výzkumu, uvedl, že skupina vědců zjistila, že mozek lidí infikovaných koronvirem může být náchylný k poškození mikrocév. 

„Výsledky výzkumu ukazují, že to může být způsobeno zánětlivou reakcí organismu na virus,” řekl lékař.

Nath rovněž vyjádřil naděje, že tyto údaje pomohou lékařům pochopit problémy, s nimiž se potýkají pacienti. Vědci uskutečnili podrobný výzkum vzorků látek mozku 19 pacientů zemřelých po nakažení koronavirovou infekcí v době od března do července loňského roku. Věk těchto pacientů byl v rozmezí od 5 do 73 let. Mnozí z nich přitom měli jeden nebo více rizikových faktorů, jako například cukrovka, obezita, srdečně-cévní onemocnění a další. Skenování mozku ukázalo přítomnost velkého množství jasných skvrn, které svědčí o zánětu, a také tmavé skvrny, které signalizují krvácení. 

„Byli jsme překvapení. Původně jsme očekávali, že uvidíme poškození vyvolané nedostatkem kyslíku. Místo toho jsme nalezli multifokální oblasti poškození, které byly zpravidla spojeny s 

mrtvicemi a neurozánětlivými onemocněními,” vysvětlil Nath.

Zajímavé je však to, že vědci nenalezli žádné příznaky infekce ve vzorcích látek mozku. Jak uvedl lékař, výsledky ukazují, že nalezená poškození možná nebyla způsobena koronavirem infikujícím mozek. V budoucnu vědci chtějí prozkoumat, jak koronavirus poškozuje krevní cévy mozku a zda to vyvolává symptomy různé délky trvání.

Koronavirus v roce 2021

Předseda Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus uvedl, že v roce 2021 bude svět čelit novým výzvám, včetně těch, které souvisejí s koronavirem. Prohlásil to během tiskové konference, která se konala v Ženevě.

Podle Ghebreyesuse jsou „v nadcházejícím roce očekávány (…) nové problémy – například nové typy nemoci covid-19“. Kromě toho, jak uvádí AP, předseda WHO poukázal na nutnost poskytnout pomoc lidem, kteří jsou z pandemie již unaveni.

Kromě toho předseda této organizace rovněž vyzval k výměně epidemiologických informací s Organizací spojených národů (OSN) a dalšími zeměmi.