Zatímco média píší o prototypu velkého rýpadla „vyvinutého zvlášť pro důl Turów patřící koncernu PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna kopalni Turów“, které tam bylo již použito, odpůrci těžby hnědého uhlí v tomto dolu opakují, že Polsko protizákonně prodloužilo koncesi na těžbu do roku 2026 a hodlá ji prodloužit až do roku 2044.

Turów nezůstane vnitřním polským problémem

Náměstek českého ministra zahraničí Martin Smolek, kterého cituje tisková zpráva ekologické organizace EKO-UNIA, řekl, že „spor ohledně těžby užitkových nerostů v dolu Turów na česko-polsko-německé hranici může být prodloužen obžalobou Polska u Soudu Evropské unie“.
Česká republika tvrdí, že Polsko porušilo právo EU tím, že podniklo jisté aktivity v rámci procedury prolongace koncese na těžbu hnědého uhlí v dolu Turów do roku 2026, a již 30. září 2020 podala žalobu k Evropské komisi v souladu s článkem 259 Dohody o EU.

„Komise ve svém odůvodněném posudku dospěla k závěru, že se Polsko dopustilo jistých porušení legislativy EU, na která Česká republika poukázala ve své žalobě, ale ne všech,“

praví se ve zprávě pro tisk uveřejněné na webu EK.

„Nyní má česká vláda možnost, což je pro Visegrádskou skupinu neslýchaná věc, podat žalobu proti Polsku přímo k Soudu Evropské unie. Tedy již 1. ledna Česko může zaslat Evropskému soudu tuto žalobu,“ vysvětlil Kuba Gogolewski z fondu Rozwój TAK - Odkrywki NIE (Rozvoj ano, otevřené doly ne) v rozhovoru pro Sputnik.

Má rovněž za to, že je stále méně šancí na to, že Turów zůstane vnitřním polským problémem, jak by si to přály polské úřady a koncern PGE.

„Dříve nebo později bude Turów zavřen. Avšak skutečnost, že česká strana neakceptuje realitu a nechce jednat, je velký problém. V českých médiích, v médiích Libereckého kraje, dokonce na ministerstvu životního prostředí se zdůrazňovalo, že Poláci s nimi mluvit odmítli,“ řekl Kuba Gogolewski.

Němečtí odborníci: Propad budov může dosáhnout 1-1,2 m

Aktivista již v červencovém rozhovoru pro Sputnik připomněl, že povrchový důl je projekt, který vyžaduje osušení vyrubu, což připravuje blízká území o vodu.

„Obyvatelé České republiky tvrdí, že na jejich straně došlo ke značnému snížení hladiny podzemních vod. Někteří obyvatelé pohraničních území již pociťují nedostatek vody ve vodovodu, farmáři zabíjejí dobytek, protože ho nemají čím napájet. A tyto jevy budou sílit. Jinými slovy, další provoz v dolu a prodloužení termínu koncese může vést ke ztrátě zdrojů pitné vody v daném regionu,“ řekl nám Kuba Gogolewski.

Delegace Polska, Čech a Německa se koncem listopadu na plenárním zasedání Mezinárodní komise pro ochranu řeky Odry před znečištěním dohodly, že zařadí těžbu hnědého uhlí, včetně dolu Turów, do problémů širšího významu než těch úzce regionálních.

„Byla to iniciativa německé delegace, protože právě němečtí odborníci poukazují na to, že povrchový důl Turów ovlivňuje nejen hladinu podzemních vod v Česku, ale také hladinu vody u hranice s Německem, a dodatečně znečišťuje levý přítok Odry, řeku Lužická Nisa. To způsobí propadání budov do hloubky 1-1,2 metru,“ vysvětlil Kuba Gogolewski.

Víc pracovních míst a přechod na obnovitelné zdroje energie

Gogolewski má za to, že se kvůli tomuto konfliktu nedaří společně řešit osud podniku, a že zuřivá obrana dolu horníky a polskou vládou nemá z ekonomického hlediska smysl.

„Skupina expertů z Varšavské polytechnické univerzity ve své zprávě poukázala na to, že do roku 2030 bude levnější nahradit Turówský podnik řadou obnovitelných zdrojů energie. Samotný důl Turów má být přeměněn na přečerpávací vodní elektrárnu, tedy takovou, která přemění elektřinu v gravitační energii vody přečerpávané do horní nádrže a pak zpátky. Bylo by to z ekonomického hlediska výhodnější než další provoz dolu a elektrárny Turów. Kromě toho by to zajistilo větší počet pracovních příležitostí,“ míní Kuba Gogolewski.

Na webu Stop Turów jsou uvedena konkrétní data s odkazem na autory zprávy:

„Srovnání zaměstnanosti souvisící s obnovitelnými zdroji energie a zaměstnaností v dole a elektrárně Turów uvedené v dané zprávě svědčí o tom, že přechod na obnovitelné zdroje energie dokáže zajistit 4,522 až 7,83 pracovních míst na jeden tisíc obyvatel. Kdežto elektrárna a důl zajistí jenom 3,7 pracovních míst na jeden tisíc obyvatel.“

Zelení ve vládách a absence dostupných dat

Gogolewski rovněž sdělil, že v prosinci byla situace kolem komplexu Turów také středem pozornosti účastníků kongresu Evropské strany zelených.

„Účastníci přijali ohledně povrchového dolu Turów rezoluci, která žádá zastavení těžby do překonání problému, tedy zavření dolu a elektrárny do roku 2030. Zelení jsou dnes členy vlády v Lucembursku, ve Finsku, Švédsku, v Rakousku, Irsku, a tato otázka nabývá stále většího mezinárodního významu. V příštím roce se mají konat volby v Česku a Německu, proto mají Zelení výbornou šanci upozornit na tento problém,“ míní Kuba Gogolewski.

Koncern PGE vede, podle jeho názoru, dvojí hru. Na jednu stranu „nechce mít uhelná aktiva od konce roku 2021, jelikož finanční trh nemá rád skupiny, které podobnými aktivy disponují“. Na druhou stranu jej „vážně nezajímá, co se stane s dolem a elektrárnou“.

„Když byla poprvé podána petice ohledně zachování pracovních míst v regionu, šlo o 15 tisíc pracovišť. Dnes je to již 60 tisíc.

Poslankyně europarlamentu Anna Zalewska, která bránila petici ochránců Turówu v Evropské komisi, mluvila již o 70 tisících pracovních míst. Jde o absenci dostupných dat,“ řekl Gogolewski. A dodal: „V období rekonstrukce elektrárny, tedy jejího nahrazení něčím jiným, budeme potřebovat spolupráci, společnou výstavbu něčeho nového. Nejde jenom o Polsko, ale také o jeho sousedy, Česko a Německo.“

Tvrdí tedy, že tím nejlepším rozhodnutím pro všechny pracující v regionu v konkrétním období, například 5-10 let, by byla možnost společné výstavby různých elektráren a vytvoření pracovních míst, jež potřebuje naše ekonomika, v Libereckém kraji, Sasku, Turówu.