Věčná karanténa

„Linka naděje přistála na letišti Ezeiza v deset ráno. Na palubě je dlouho očekávaných tři sta tisíc dávek Sputniku V. V Buenos Aires jsou otevřena očkovací centra. Vakcínu však dostaly i všechny provincie. Toto je pro Argentinu historický okamžik,“ komentoval přílet letadla v přímém přenosu reportér televizního kanálu z C5N TV.

Fronta na očkování je naplánována na měsíc předem, úřady však varují: „Nejprve budou očkováni lékaři, policisté a učitelé.“ Argentince tato omezení neodrazují. Doufají v další dodávky Sputniku V a trpělivě čekají.

V Argentině je mnohem méně odpůrců očkování než v Brazílii, Chile nebo Peru. A nejde o špatnou situaci s koronavirem. Počet těch, kteří se uzdravili, se sice blíží dvěma milionům, ale úmrtnost je mnohem nižší než u sousedů. Úřady byly první v regionu, které se do karantény dostaly na jaře, a zrušily ji až na konci léta. Lidé jsou ale unaveni z pobytu doma a v očkování vidí spásu.

Na podzim, kdy země znovu zavedla lockdown, Argentinci dokonce vymysleli termín „quareternal“ - věčná karanténa. Mnohým se zdálo, že omezení nikdy nebudou zrušena. Nejhorší to bylo pro podnikatele. Pandemie tvrdě zasáhla ekonomiku, ačkoli i dříve v zemi rostla nezaměstnanost a inflace.

Když Rusko, následované Spojenými státy a Velkou Británií, oznámilo vytvoření vakcíny, Argentinci si oddechli. Prezident Alberto Fernandez prohlásil, že země v nejbližší době dostane anglo-švédskou drogu AstraZeneca. Buenos Aires se rovněž účastnilo klinických studií amerického Pfizeru. Nebylo pochyb o tom, že Argentina bude očkována západní vakcínou.

Postoj k ruskému projektu byl zdrženlivý. Ani po podzimní návštěvě zástupců argentinského ministerstva zdravotnictví v Moskvě si Sputnik V nezískal důvěru kvůli neúplným klinickým zkouškám.

Podezřelý Sputnik V

„Podepsali jsme smlouvu s Ruskem. Moskva nám zaručuje dodávku 20 milionů dávek vakcíny. V lednu až únoru dostane vakcínu deset milionů Argentinců,“ náhle prohlásil Fernandez začátkem prosince. Vysvětlil, že úřady nepochybují o spolehlivosti ruského přípravku. Na důkaz svých slov slíbil, že se nechá očkovat jako první. Koncem zimy začne druhá fáze očkování, upřesnil prezident.

Ruský fond přímých investic potvrdil smlouvu s Argentinou. Ředitel RFPI Kirill Dmitrijev uvedl, že v první fázi obdrží Buenos Aires deset milionů dávek Sputniku V. „Vakcínu pro jihoamerickou republiku budou vyrábět naši partneři v Indii, Číně a Jižní Koreji,“ upřesnil.

Argentinské úřady hned nevysvětlily, proč odmítly americký Pfizer. Opozice v parlamentu obvinila prezidenta ze zamlčování problému. Někteří poslanci projevili vůči Sputniku V nedůvěru. Dokonce byly podány žaloby k soudu.

„Nákup ruské vakcíny ohrožuje zdraví obyvatel Argentiny,“ uvádí se v žalobě opozičníka Mauricia Macriho proti ministrovi zdravotnictví Ginesu Gonzalezu Garciovi.

Na rozdíl od politiků reagovali obyčejní Argentinci na očkování pozitivně. Podle průzkumu sociologů z univerzity v Buenos Aires 43 procent souhlasí s očkováním vakcínou Sputnik V. Většina byla šťastná, že země byla první v regionu, která zahájila očkování proti koronaviru.

Geopolitika vs vakcinace

Po zahájení masového očkování úřady nakonec vysvětlily, proč si vybraly ruský Sputnik V. Hlavním důvodem je neochota společnosti Pfizer vyrobit do konce zimy počet dávek, které Argentina potřebuje. Druhou překážkou je byrokracie a neochota americké společnosti převzít odpovědnost za možné negativní důsledky.

„Společnost Pfizer nejprve požádala, aby byl přijat zákon o očkování, a my jsme souhlasili. Nyní chtějí jiný zákon, aby se vyhnuli trestní odpovědnosti, kdyby preparáty způsobily fyzickou újmu. Nechystáme se jim poskytovat právní imunitu,“ prohlásil prezident Fernandez.

Nemlčeli ani zástupci společnosti Pfizer. Vysvětlili, že argentinské úřady odmítly platit za drahou dopravu: „Přeprava je možná při extrémně nízkých teplotách, což jsou další výdaje. Ukázalo se, že Buenos Aires na ně není připraven.“

Do sporu kvůli účinnosti preparátů se dostala i Evropa. Šéf evropské diplomacie Josep Borrell obvinil Rusko ze šíření nepravdivých informací o evropské a americké vakcíně. „Rusko chce prodat svůj vlastní preparát. Proto se objevují zprávy, že západní vakcíny udělají z lidí opice,“ vysvětlil.

Prezident Argentiny popřel názor, že koupil Sputnik V pod nátlakem Ruska. Zároveň vyjádřil námitky vůči západním výrobcům. „Svět touží po vakcíně a probíhá geopolitický spor o to, kdo ji poskytne. Sputnik V se stal předmětem obchodní války a geopolitiky,“ prohlásil Fernandez.

Prezident vysvětlil, že kromě ruské vakcíny Argentina počítá i s evropskou AstraZeneca. Její dodávky však budou zahájeny později. Fernandez připomněl, že ministerstvo zdravotnictví schválilo i Pfizer. Pokud se podaří konflikt se společností vyřešit, vstoupí americký preparát na argentinský trh.

K oddělení pandemie od politiky vyzval západní země i Sergej Lavrov. „Rusko nehraje geopolitické hry s ‚nulovou částkou‘ a neuvažuje s archaickými koncepcemi sfér vlivu,“ shrnul ruský ministr zahraničních věcí.

Korolkov vysvětluje volbu ruské vakcíny tím, že Moskva souhlasila s okamžitým dodáním Sputniku V a nestanovila zvláštní podmínky.

„Vztahy mezi Ruskem a Argentinou se již mnoho let stabilně rozvíjejí. Nebyly však žádné konkrétní projekty. Nyní se objeví alespoň půl miliardy dolarů, které Buenos Aires zaplatí Moskvě,“ ironizuje agenturní zdroj.

Korolkov říká, že všichni latinskoameričtí politici jsou populističtí. A Fernandezova rétorika kolem vakcíny je toho dalším důkazem.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.