Nynější dohoda o brexitu je dočasná a není známo, jak to v budoucnu dopadne. Zatím je však Londýn i nadále spojen s Bruselem v mnoha sférách a bude pravděpodobně muset donekonečna jednat s Evropou.

Velká Británie a Evropa vedly spory ohledně dohody o brexitu čtyři roky a během tohoto procesu přišlo Spojené království o svoji pověst „pevnosti rozvážnosti“, připomíná zpravodajka německé televize Das Erste v Londýně Annette Dittertová.

Celá země je z toho unavená, ale dohoda, kterou britská média vychvalují jako triumf Borise Johnsona, byla přece jen uzavřena. Jenže, stálo to za to? Novinářka má za to, že Britové na papíru uhájili svoji suverenitu v mnoha sférách.

O Evropském soudu se v dokumentech prakticky nehovoří, v budoucnu budou Britové moci sami formulovat své zákony, a dokonce uzavírat nové obchodní smlouvy s třetími zeměmi, aniž by dodržovali celní pravidla EU. Navíc, obchod mezi Velkou Británií a kontinentem zatím zůstává bez cel.

Jenže tohle je jenom jedna strana, zdůrazňuje autorka článku, a je tak dobrá, že nikdo nemá přání číst nepříjemné analytické zprávy britských obchodních expertů, kteří připomínají, že daná dohoda není nic než prozatímní opatření, které spojuje Brity s Evropou mnohem víc, než je ochoten přiznat premiér Johnson.

Před Vánocemi jsou podobné připomínky vůbec nemístné, a pravděpodobně právě s tím Johnson počítal, když do poslední chvíle odkládal schválení dohody. „Protože realita nemá nic společného s nynějším vítězným shonem zastánců brexitu,“ tvrdí zpravodajka Das Erste.

Tato realita ale brzy Johnsona dostihne. Spojení s evropskými sociálními a ekologickými standardy a pravidly vyčlenění peněz je i nadále těsnější než v jiných dohodách EU o volném obchodu. Budoucí spory se ale nebudou řešit u Evropského soudu, ale v arbitrážích nebo speciálních pracovních skupinách. Když se jedna strana pokusí porušit pravidla konkurence, má druhá strana právo na zavedení obchodních sankcí.

Nynější uvolnění kvůli bezcelnímu obratu zboží bude brzy vystřídáno vystřízlivěním, míní novinářka. Ta vysvětlila, že od ledna bude možné vyvážet britskou produkci pouze s obrovským počtem doprovodných celních papírů. Mnoho firem dosud neví, které papíry potřebují, a kde je mají sehnat.

V každodenním životě Britů také nastanou změny. Od nového roku budou mít návštěvy v evropských zemích omezené na 90 dní ročně. Ti, kteří si budou přát cestovat se svým domácím mazlíčkem, budou potřebovat potvrzení o očkování, jak tomu bylo v šedesátých letech. Studium na univerzitách EU nebude také tak jednoduché jako předtím.

Postupně to vše pocítí mnozí Britové. Pro střední a drobný byznys se stane byrokratická rutina stále větší překážkou v obchodu. Johnsonova vláda dřív nebo později také pochopí, že těsná spolupráce s evropskými databázemi je pro ni výhodná.

Střednědobě to způsobí, že Velká Británie bude pokračovat v jednáních s EU donekonečna. Stejně jako Švýcarsko, které vede od začátku sedmdesátých let zdlouhavá jednání s Bruselem, se brexit změní v nekonečnou akcí, je přesvědčena zpravodajka německé televize.

Takže, stálo to opravdu za to? Ano, když budeme považovat suverenitu za důležitější věc, než je britská ekonomika. Zastánci brexitu doufají, že to Velké Británii umožní samostatné uzavření dohod s celým světem, avšak za Joea Bidena se „velká dohoda“ s USA odkládá nadlouho.

Borisovi Johnsonovi se sotva v nejbližší době podaří ukázat Britům ekonomické přednosti brexitu, píše Annette Dittertová. Dokonce podle vlastních výpočtů vlády bude mít daná dohoda za následek podstatné snížení britského HDP.

Brexit je nicméně výhodný pro samotného Johnsona, který má stále menší zájem o proces vystoupení z EU, na rozdíl od skutečnosti, že pro britského premiéra je to prostředek k získání větší moci. A není přitom důležité, že riskuje budoucnost celého Spojeného království.

Takže nehledě na dohodu, brexit má stále ještě daleko k ukončení, uvádí na závěr německá televize Das Erste.