Matocha ve svém článku na stránkách České pozice uvedl, že se za sedm měsíců podařilo vyměnit dozorčí komisi za více kompetentní, projednat a schválit dlouhodobé plány i rozpočet ČT na příští rok a prosadit hloubkový audit výdajů veřejnoprávní televize.

„Z neznámého kontrolního orgánu se Rada České televize v průběhu letošního roku stala institucí, o kterou se vedou politické boje, a kvůli níž se i demonstruje a podepisují petice. Byť ve výrazně nižším počtu, než by se aktivistům líbilo, se jim část společnosti podařilo „naočkovat“ lživým narativem, že bojují za nezávislost ČT a svobodu slova,“

konstatoval Matocha

Matocha zdůraznil, že noví radní mají silný mandát. Ačkoli ke zvolení poslance stačilo 97 hlasů, on sám získal 108, Luboš Xaver Veselý získal 111 hlasů a Hana Lipovská 144.

„Podle informace z Volebního výboru sněmovny obdrželi Pavel Matocha, Hana Lipovská a Luboš Xaver Veselý historicky nejvíce hlasů, jimiž byli radní ČT zvoleni, náš mandát je tedy silný, jasný a nezpochybnitelný,“ uvedl.

Stejně tak byla na prosincovém zasedání i legitimní volba předsedy Rady ČT, v jejímž čele stanul Matocha a byli zvoleni dva místopředsedové Pavel Kysilka a Jiří Šlégr. Je podle něj zřejmé, „že kolektivní orgán funguje dobře“.

Vedení České televize obvinil z deficitního hospodaření a vyčerpávání rezervního fondu. Rozpočet je již několik let v několikasetmilionovém deficitu. Zatímco před devíti lety bylo v rezervním fondu přes tři miliardy korun, za generálního ředitele Petra Dvořáka z něj byly vyčerpány více než dvě miliardy.

„Je přinejmenším zvláštní, že na tento fakt v minulosti neupozornil ve výroční zprávě management ČT, předchozí Rady ČT ani auditor,“ poznamenal Matocha.

Dále se pozastavil nad tím, že další radní Zdeněk Šarapatka, který patří mezi přední kritiky svých nových kolegů, odmítal přijmout usnesení, které o neudržitelném deficitu informuje.

„Tvrdil, že tato pravda bude v parlamentu politicky zneužita, a proto ji nemáme poslancům prozrazovat. Usnesení bylo po dlouhé diskusi přijato devíti hlasy z 15,“ napsal Matocha.

Další medializovanou aférou bylo odvolání dozorčí komise, což podle kritiků tohoto rozhodnutí ohrožovalo nezávislost ČT.

„S bývalou dozorčí komisí byla rada dlouhodobě nespokojená, například již loni v prosinci ji při projednávání rozpočtu ČT na rok 2020 tvrdě kritizoval tehdejší předseda rady Jan Bednář a radní Šarapatka, který prohlásil, že dozorčí komise ztratila jeho důvěru, a proto je třeba ji vyměnit,“ připomíná předseda Rady ČT.

Radě se navíc podařilo u managementu prosadit hlubokou analýzu nákladů ČT jednou z velkých auditorských společností. První konzultace proběhly již na podzim. Na jaře by měl vybraný auditor zahájit hloubkovou kontrolu a první výsledky by měly být k dispozici na konci letních prázdnin 2021.

Proč mají dezinformátoři strach?

Matocha se dále ohradil proti útokům na počínání nového složení Rady. Nejdříve zmínil svého kolegu Zdeňka Šarapatku, kterého označil za marginálního člena, byť ho často citují média.

„Marginálním hlasem v Radě ČT je radní Zdeněk Šarapatka, který je sice v médiích nejcitovanějším radním (což především svědčí o ,kvalitě’ těchto médií, pro něž je zdrojem informací či komentářů), ale v radě nic neprosadí. Občas se mu podaří průběh jednání obstruovat či destruovat, ale na jeho výsledku nic nezmění,“ uvedl.

Matocha zdůraznil, že Rada ČT není schopna poškodit nezávislost ČT, neboť do obsahu jejího vysílání nebo personálního obsazení nemůže zasahovat. Naopak z tlaku na Radu ČT obvinil členy politických stran STAN a Pirátů.

„Někteří politici, jako jsou senátoři Jiří Drahoš (za STAN) a David Smoljak (STAN), nebo společenští aktivisté, třeba Milion chvilek pro demokracii, šíří o Radě ČT dezinformace a lži. Dezinformací je například tvrzení, že je ohrožena nezávislost ČT, lží pak, že jsme na jednání rady kritizovali spolupráci ČT s organizací Člověk v tísni. Nic takového nebylo a není, jde jen o osočování a pomluvu bez důkazu. Dezinformací je take to, že bychom chtěli odvolat kritické novináře (abecedně, Noru Fridrichovou, Václava Moravce, Marka Wollnera a Jakuba Železného),“ zdůraznil Matocha.

Dále se ohradil vůči útokům ze strany iniciativy Milion chvilek pro demokracii, která spojuje Matochu s premiérem Andrejem Babišem, miliardářem Petrem Kellnerem či poslancem Václavem Klausem mladším. Zdůraznil, že žádné blízké vztahy s nimi nemá a zná se nebo byl v minulosti v kontaktu s velkým počtem podnikatelů i politiků napříč politickým spektrem.

Jako pravý důvod těchto útoků vidí strach z kontroly hospodaření ČT.

„Co je komu do toho, s kým hraju šachy či se kamarádím? Už se zase bude lustrovat, kdo se s kým potkává? Rozumím rostoucímu tlaku tak, že řada zainteresovaných se obává, že Rada ČT začne skutečně kontrolovat hospodaření ČT,“ míní Matocha.

Pavla Matochu do Rady ČT zvolili poslanci na konci května letošního roku. Radní působí jako novinář České pozice a Lidových novin, které jsou součástí mediální skupiny Mafra patřící do holdingu Agrofert, který premiér Andrej Babiš předal svěřeneckým fondům.

O destruktivním přístupu jednání nového složení Rady mluvil v souvislosti s odvoláním dozorčí komise i generální ředitel ČT Petr Dvořák.

„Vnímám velmi intenzivně, že po příchodu nových členů se mění způsob projednávání jednotlivých agend, namísto hledání věcných řešení. To, že nyní, v době projednávání pandemií ovlivněného rozpočtu, nemá rada ani dozorčí komisi, ani své vedení, je důsledek tohoto přístupu, který je spíše destruktivní než konstruktivní,“ uvedl Dvořák ve svém listopadovém prohlášení.