V poslední době se šíří snahy přesvědčit Čechy o užitečnosti možného přijetí eura v ČR. Za těmito účely se tak v různých zdrojích jako pozitivní příklad uvádí Slovensko, které euro již přijalo. Podle těchto zdrojů je větší ekonomický růst Slovenska způsoben právě tím, že Bratislava nahradila vlastní měnu eurem. S tím zásadně nesouhlasí ekonomka Markéta Šichtařová, která tvrdí, že se jedná o manipulační techniky a mylný výklad ekonomické statistiky.

Tvrzení o tom, že si Slovensko užívá větší hospodářský a exportní růst ve srovnání s Českou republikou, převážně díky přijetí eura, není ničím jiným než zkreslením dat, uvádí Šichtařová.

„Jenže, to je naprosto demagogické a nejspíš i záměrné

pokroucení dat. Kdybychom měli férově popsat realitu, musíme říct, že Slovensko rostlo rychleji než Česko už před zavedením eura. Rozdíl v růstech ČR a Slovenska byl dokonce před zavedením eura vyšší než po jeho zavedení,“ píše dotyčná.

Rozhodujícím faktorem, který přispěl k výraznému zvýšení slovenského exportu, je postavení několika nových automobilek na území republiky, nikoliv přijetí společné evropské měny. Šichtařová dále podotýká, že ani rozhodnutí o postavení těchto automobilek nemá žádnou souvislost s přijetím eura.

„O vzniku automobilek bylo přitom rozhodnuto ještě před zavedením eura a tyto automobilky dopředu plánovaly vyrábět pro export. Automobilky nešly na Slovensko kvůli euru, ale kvůli tamní levné pracovní síle a vysoké nezaměstnanosti,“ zdůraznila česká expertka.

Politizace debaty

Rychlejší hospodářský růst na Slovensku ve srovnání se svým sousedem lze vysvětlit tím, že Bratislava měla zpočátku nižší startovací ekonomickou úroveň, a tím pádem i větší potenciál růstu. To stejné bude platit i v případě, kdy srovnáme Německo s Českou republiku, přičemž ta poslední poslední země má dlouhodobě větší růst.

Jak je vidět, celá debata ohledně přijetí eura se netočí kolem ekonomiky, ale kolem politiky. Zavedení eura nemá podstatný vliv na vývoj ekonomiky, má to však vliv v politické oblasti. Podle Šichtařové v tom svou roli hrají neziskové organizace a část exportérů, kteří se uchylují k manipulacím s tím, aby získaly veřejnost na svou stranu.