Takzvaný daňový balíček by měl začít platit od začátku ledna příštího roku. V prosinci normu zahrnující zrušení superhrubé mzdy schválili poslanci a senátoři. Prezident Miloš Zeman oznámil, že zákon nepodepíše, ale ani nevetuje, a toto pondělí návrh daňových změn vrátil předsedovi Sněmovny Radkovi Vondráčkovi (ANO).

Tento prezidentův krok vyvolal mnoho sporů mezi právníky a politiky. Někteří právníci mají za to, že se tak stalo, když prezident zákon nepodepsal a vrátil do Sněmovny s dopisem, v němž se píše, že „zákon vrací k dalšímu opatření“. Hradní mluvčí Jiří Ovčáček odmítl, že by Zeman balíček vetoval. Pokud ho však skutečně vetoval, poslanci by se měli sejít k jednání ještě před koncem roku 2020.

Server Info.cz upozornil, že klíčovou roli zde hraje slovo „vracím“. V Ústavě ČR totiž stojí že, „prezident republiky má právo vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, s odůvodněním do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen. O vráceném zákonu hlasuje Poslanecká sněmovna znovu“.

„Domnívám se, že rozhodnutí prezidenta republiky, kde se explicitně hovoří o vrácení zákona, lze jen těžko interpretovat jinak než jako tzv. suspenzivní veto, tj. zákon se vrací k případnému přehlasovaní Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR,“ uvedl Ondřej Preuss, tajemník katedry ústavního práva na Právnické fakultě UK.

Podle předsedy České pirátské strany Ivana Bartoše by se měla kvůli zákonu znovu sejít Sněmovna.

„Dle textu dopisu a jasné formulace v závěru prezident návrh zákona vetoval a teď je již mimo jeho dispozici, takže se k němu Sněmovna bude muset sejít. Nastala nám tak znovu šance v tuto chvíli rozpočtově naprosto nezodpovědný balíček s rukopisem ANO a ODS dostat ze stolu,“ uvedl Bartoš.

Ministerstvo vnitra nicméně uvedlo, že už dostalo z Poslanecké sněmovny příkaz k vyhlášení zákona, publikován ve Sbírce zákonů bude 31. prosince. Informaci ČTK potvrdil Vondráček i ministerstvo financí.

„Daňový balíček bude vydán ve Sbírce zákonů pod č. 609/2020 Sb. dne 31. prosince 2020. Legislativní proces tím bude dokončen do konce roku a daňový balíček tak nabude účinnosti 1. ledna 2021,“ sdělilo ministerstvo financí.

Hasenkopf: Nepodepsání zákona neznamená veto

Právník Pavel Hasenkopf ale nesouhlasí se svými kolegy a věří, že nebyly splněny určité podmínky pro to, aby prezident zákon vetoval, což znamená, že jde právě o nepodepsání dokumentu, což mu nebrání vstoupit v platnost. Napsal o tom na svém blogu na serveru aktualne.cz.

Na začátku svého příspěvku popsal tři možnosti, jak může hlava státu ovlivnit návrh zákona, který mu byl předložen k podpisu. Prezident může zákon podepsat nebo vetovat podle článku 50 Ústavy, který zní: „Prezident republiky má právo vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, s odůvodněním do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen“. Třetí možnost je zákon nepodepsat (ale ani nevetovat). Dále Hasenkopf vysvětlil, jak každá z těchto variant vznikla.

„Už od doby Václava Havla se v případě veta zákona vždy a bezvýjimečně používá obrat: ‚využívám své pravomoci dané článkem 50 Ústavy České republiky a vracím Poslanecké sněmovně zákon ...‘. Ne-podpis zákona je ‚vynálezem‘

Václava Klause. Emeritní prezident republiky v těchto případech používal obrat  ‚zákon nevracím, ale svůj podpis k němu nepřipojím‘ - právě aby nevyvolal pochybnosti o tom, co přesně činí,“ napsal.

Také poukázal na rozdíl, že v případě vetování zákona jej prezident vrací Poslanecké sněmovně prostřednictvím jejího předsedy. Pokud prezident zákon podepíše anebo „ne-podepíše“, vrací listinu obsahující originál zákona předsedovi Poslanecké sněmovny (tedy nikoli Sněmovně) s průvodním dopisem k dalšímu opatření.

Podle Hasenkopfa je tak zmíněný prezidentův dopis nejednoznačný, protože obsahuje sice slovo „vracím“ a vylíčení toho, co se prezidentovi na daňovém balíčku nelíbí, ale neznamená to, že zákon vetuje, protože neobsahuje, jak je u veta zákona vždy pravidlem, odkaz na čl. 50 Ústavy.

Adresát dopisu podle právníka také jasně hovoří o záměru prezidenta.

„A především: Prezidentův dopis není určen Poslanecké sněmovně, ale jen jejímu předsedovi. Neobsahuje obrat ‚vracím Poslanecké sněmovně‘. Obsahuje jen slovo ‚vracím‘. Čili zcela chybí jedna z podmínek čl. 50 Ústavy, totiž že vetovaný zákon musí být vrácen Poslanecké sněmovně (protože té je veto určeno, to ona jako celek s ním musí nějak naložit),“ zdůraznil na závěr Hasenkopf.

Připomeňme, že daňový balíček jako jednu z hlavních změn přináší zrušení takzvané superhrubé mzdy. Od roku 2008 byla základem daně z příjmů u zaměstnanců hrubá mzda navýšená o povinné odvody zaměstnavatele. Nově má být základem daně pouze hrubá mzda. Současně s tím zvyšuje zákon v příštím a přespříštím roce daňovou slevu na poplatníka vždy ročně o 3000 korun. Samotné zrušení superhrubé mzdy může připravit státní rozpočet podle údajů ministerstva financí asi o 52 miliard korun.