OSN označila klimatickou krizi za „určující problém naší doby“ a její následky za „globální a nemající obdoby“, pokud jde o jejich rozsah.

Organizace rovněž varovala před tím, že existují znepokojivá svědectví o tom, že „zlomové okamžiky, které vedou k nezvratným změnám v hlavních ekologických systémech planety, už máme možná za sebou“.

Nehledě na to Jaan Tallinn, který vyvinul službu pro přenos souborů Kazaa a servis pro videohovory Skype, nepovažuje změnu klimatu za hlavní existenční riziko.

Podle něj exituje pravděpodobnost jedna ku šesti, že lidstvo v tomto století zahyne, řekl Jaan Tallinn a odvolal se na knihu oxfordského profesora Tobyho Orda The Precipice (Sráz). V ní autor také tvrdí, že pravděpodobnost zániku lidstva kvůli změně klimatu činí méně než jedno procento.

Podle Tallinna jsou v nejbližší perspektivě hlavními hrozbami umělá inteligence, syntetická biologie a takzvané „neznámé neznámé“. Syntetická biologie je projektování a konstruování biologických systémů se zadanými vlastnostmi a funkcemi, včetně těch, které v přírodě nemají obdoby. „Neznámé neznámé“ jsou „věci, které si přímo teď možná ani nedokážeme představit“, vysvětlil Tallinn.

Ze tří hrozeb, které Tallinn jmenoval, se však nejvíce soustředí na umělou inteligenci (UI). Vynakládá miliony dolarů, aby zajistil bezpečný rozvoj technologie, píše CNBC. Podnikatel investoval do start-upu pro vývoj UI DeepMind, aby sledoval práci týmu, a do výzkumů bezpečnosti UI na Oxfordské a Cambridgeské univerzitě.

Podle jeho slov v zásadě není možné říci, jak pokročilá bude UI v nejbližších 10, 20 nebo 100 letech. Pokusy o předpověď budoucnosti UI se komplikují tím, že se objevují UI schopné vytvářet vlastní unikátní UI bez účasti lidí.

„Bude-li UI velmi úspěšná ve vytvoření jiných UI, můžeme být právem znepokojeni tím, co bude dál,“ řekl podnikatel.

Tallinn dodal, že jsou dva hlavní scénáře zániku lidstva, které rozebírají výzkumníci bezpečnosti UI. Prvním je nehoda v laboratoři, když skupina výzkumníků nechá UI, aby ji trénovala na počítačových serverech večer, „a ráno už svět není“.

Ve druhém případě vytvoří skupina výzkumníků prototyp technologie, která se pak uplatní v různých oblastech, což „bude mít v konečném důsledku žalostné výsledky“.

Na otázku, zda jej znepokojuje myšlenka superinteligence (hypotetický bod, kdy stroje dosáhnou úrovně lidské inteligence a pak ji rychle překonají), Tallinn odpověděl: „Ti, kdo říkají, že k tomu dojde zítra, anebo nedojde v nejbližších 50 letech, bych označil za příliš sebejisté.“