
Svůj odmítavý postoj k daňovému balíčku prezident vyslovil již minulý týden na setkání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Tehdy je varoval, že zákon nepodepíše, ale ani jej nevetuje. To znamená, že umožní, aby začal platit.
Ve svém dopisu Zeman zdůvodnil své rozhodnutí tím, že daňová změna může prohloubit nepříznivý vývoj veřejných financí, zejména státního rozpočtu.
„Uvedené změny zákona o daních z příjmů, spočívající ve snížení zdanění nejen v jedné, ale rovnou ve dvou úrovních, považuji za současné situace státu za projev snížené míry odpovědnosti,“ stojí v prezidentově dopisu Vondráčkovi.
Pro nahrazení výpadku daňových příjmů obcí a krajů způsobený zrušením superhrubé mzdy počítá zákon se zvýšením jejich podílu na sdílených daních. Senátní verze balíčku bude znamenat pro státní rozpočet výpadek příjmů 87,5 miliardy korun. Schválený státní rozpočet s tím ovšem nepočítá.
Další změnou je takzvaný stravenkový paušál, který bude sloužit jako alternativa ke klasickým stravenkám. Zvyšuje základní daňovou slevu na poplatníka v následujících dvou letech vždy o 3 tisíce korun a zvyšuje i spotřební daň z tabákových výrobků.
Poslanecká sněmovna schválila daňový balíček minulé úterý. Ministerstvo financí jej dříve označilo za daňovou revoluci.
„Přináší významné snížení daňového zatížení pro cca 4,3 milionu zaměstnanců díky zrušení tzv. superhrubé mzdy a zavedení sazby 15 procent ze mzdy hrubé,“ uvedlo ministerstvo.
Po čtyřhodinové debatě balíček nakonec podpořili poslanci ANO, ODS a SPD, dva z pěti lidovců, komunistka Miloslava Vostrá jako jediná z klubu KSČM a čtveřice nezařazených poslanců z Trikolóry a Jednotných. Naopak vládní ČSSD balíček kritizovala a poukazovala to, že stát přijde o významnou část peněz z daní.
Aby balíček začal platit od začátku ledna, musí vyjít do konce roku ve Sbírce zákonů. Předtím musí normu ještě podepsat premiér Andrej Babiš (ANO).