Said Hasan Nasralláh, vůdce libanonského politického hnutí a militantní skupiny Hizballáh se domnívá, že do zločinu, při němž přišel o život „vysoce postavený íránský generál Kásim Sulejmání, nebyli zapleteni jen Američané.“

„Myslím si, že zločinu se zúčastnil Izrael i Saúdská Arábie, s tím rozdílem, že jejich úlohou bylo jen vyprovokovat Washington ke zločinu,“ uvedl Nasralláh pro televizi Al-Mayadeen. Izrael a Saúdská Arábie dosud na jeho obvinění nereagovaly.

Toto vyjádření následovalo poté, co se v íránské tiskové agentuře Tasnim objevila informace o tom, že seznam amerických účastníků útoku na Sulejmáního byl doplněn novými jmény.

Agentura se odvolávala na mluvčího Národního výboru pro oslavu výročí mučednictví generála Sulejmáního, který uvedl, že seznam jmen účastníků zločinu se zvýšil z 45 na 48 jmen, přičemž šest zemí dostalo povolení k zatčení podezřelých osob.

Bývalý irácký premiér Núrí Málikí v neděli v rozhovoru pro televizi Al-Alam uvedl, že příčinou, proč USA odstranily Sulejmáního, bylo to, že velitel elitních íránských jednotek Kuds zmařil plány USA, které chtěly „změnit identitu regionu,“ a to podle jeho slov rozzlobilo Američany.

Málikí sdělil, že akce USA se spíš podobají činům banditů a ne státu, který pořád křičí o svobodě a demokracii.

Interview se objevilo několik dní poté, co se generál Íránských revolučních gard Mohammed Hejází vyjádřil, že Teherán plánuje pomstu za smrt Sulejmáního a že útoky na americké vojenské základny byly jen fackami.

Smrt Sulejmáního

3. ledna Sulejmání a šéf irácké milice PMF Abú Mahdí Muhandis byli zabiti při raketovém útoku na jejich automobil na mezinárodním letišti v Bagdádu. Operace byla schválena prezidentem Donaldem Trumpem.

Poté Írán 8. ledna bombardoval dvě vojenské letecké základny v Iráku, kde se nacházela americká vojska. Slíbil však, že to nebude posledním aktem pomsty, pokud USA neodsunou své vojáky z Blízkého východu.

Jako velitel elitních íránských jednotek Kuds se Sulejmání účastnil řady protiteroristických operací na Blízkém východě. V roce 2001 krátce spolupracoval s USA v boji s hnutím Tálibán v Afghánistánu. Sulejmání také pomáhal syrské vládě proti džihádistům v roce 2010.

Lednové události měly za následek zhoršení vztahů mezi Teheránem a Washingtonem. Amerika odstoupila od íránské jaderné dohody z roku 2015, známé jako Společný komplexní akční plán (JCPOA). Byly také uvaleny tvrdé ekonomické sankce proti Islámské republice v roce 2018.