Bašta ve svém komentáři uvedl, že vše začalo arabským jarem, které mělo přinést demokracii do severní Afriky a na Blízký východ a tím svrhnout přežívající diktatury.

„Místo toho jsme se dočkali pádu všech tamních sekulárních režimů a vypuknutí nových konfliktů v bezprostředním sousedství Evropy, které dodnes doutnají,“ napsal.

Podle jeho slov provází zprávy o válce s islámským fundamentalismem Evropany od počátku tisíciletí od 11. září roku 2001. „Bohužel, zdá se, že po porážce Islámského státu se z pouští Blízkého východu a Afriky pomalu stěhuje do ulic evropských velkoměst. Protože vlády postižených zemí EU (naposledy Francie a Rakousko) na to musejí reagovat, obávám se, že boj s islámským terorismem se stane běžnou součástí našich životů v nastupující třetí dekádě,“ konstatoval.

O jaký boj jde

Následně Bašta uvádí na pravou míru, s kým budeme bojovat. Podle něj je to totiž s islamismem, nikoliv s islámem. Islám je totiž podle jeho slov jen jeden.

„Ve třetím tisíciletí část odborníků a politiků považuje za hlavní problém soužití postkřesťanské Evropy s islámem působení radikálních imámů, a hodlá to změnit. Naposledy se k tomu

vyjádřil francouzský prezident Emmanuel Macron a hodlá vyškolit ,republikánské imámy‘. Autoři toho plánu zapomněli na to, že muslimské duchovní nikdo zvenčí nedosazuje, ty si náboženská obec volí. Případně odvolává, pokud jejich názory nesouzní s většinovým míněním věřících (nedávno jsme to mohli sledovat v pražské muslimské komunitě). Proto působení fundamentalistických duchovních není příčinou, ale důsledkem celkové radikalizace evropských muslimů,“ stojí v jeho komentáři.

Závěrem konstatuje, že současná pandemie koronaviru a omezení, která ji doprovází, vnáší do společnosti nebezpečně vysokou míru frustrace, ta se bude v následující hospodářské krizi dále zvyšovat.

„Připočtu-li k tomu pokračující masovou muslimskou migraci do Evropské unie, pravděpodobnost, že válka civilizací se z pouští a hor Asie a Afriky přenese v začínající třetí dekádě nového tisíciletí do našich ulic, se stala nepříjemně aktuální,“ uvedl závěrem.