Na porovnání nemoci s válkou od novináře Prvních zpráv český politolog odpověděl: „Máte pravdu, že se to zatím používá jako žurnalistická metafora, že bojujeme s něčím, proti někomu a že jsme ve válce, ale ono se to válečnému stavu dost blíží. My v Evropě jsme téměř 75 let nezažili žádný válečný konflikt, sem tam nějaké bouře, teroristické útoky a tak dále, ale přesto si ještě aspoň někteří dokážeme vzpomenout na to, jak to vlastně bylo i za té 2. světové války, ale i v letech poválečných, kdy se hodně mluvilo o bakteriologických a biologických válkách.“

Dále Zbořil připomenul, že například během korejské války pomáhali zkoumat a léčit choroby i českoslovenští lékaři. Uvedl souvislosti s vietnamskou válkou, ve které byly použity různé jedovaté látky a plyny a následný rozruch, který tyto události vyvolaly v tisku. „V těchto zemích byla asi větší citlivost, kterou my nemáme,“ dodává.

Zbořil zdůrazňuje, nakolik je důležité si uvědomit rozsah zásahu války do společnosti a lidských životů: „Její první obětí jsou demokratické svobody a jsou ohrožována i práva, ze kterých sice jsme vytvořili fetiš, ale existují práva nejenom ta fetišizovaná všeobecná lidská práva, ale také práva a povinnosti, které nějaké centrum za válečného stavu řídí. Tak se mohou nejenom omezovat možnosti vycházení a návštěvy hotelů a restaurací, ale může dojít na řízenou distribuci potravin, řízené používání osobních automobilů, natož nákladních trucků a autobusů,“ vysvětluje dále Zbořil.

Politolog také vysvětlil, že válečný stav je zvláštní věc a mnoho lidí tento stav podceňuje. Podle politologa válka nastává tehdy, kdy se dotýká nejenom politiků nebo armády, ale každého z nás. Lidi si tento stav neuvědomují, dokud je omezené cestování do vzdálených zemí, protože se nás to přímo netýká. Avšak když nebude možné cestovat například do sousedního Německa, mnoho lidí si již tehdy uvědomí, že válečný stav nastává.

„Nemusí jít o bombardování z nějakých stratosférických výšek, nemusí jít o války raket a atomové zbraně, ale ono stačí, když dojde k nějaké infekci a jejímu masovému šíření. K tomu už docházelo, ale v tom válečném stavu se najednou budeme nacházet a dohadování se o tom, kdo to zavinil, bude vlastně téměř nesmyslné a nepotřebné, protože ten stav tady je a my na něj musíme reagovat. Nemůžeme vzpomínat na to, kdo to zavinil, to ať potom dělají historici a pamětníci. Nebezpečí válečného stavu v Evropě tady je, a možná, že je mnohem blíž, než si dokážeme představit. A ono vlastně to není nic nového,“ vysvětluje své poslání Zbořil.

Zbořil se v této souvislosti zmínil o filmu Poslušně hlásím o slavném vojákovi Švejkovi, ve kterém jsou všichni posedlí hledáním ruských špionů. Podle slov Zbořila jsou tyto motivy v současné situaci velice aktuální, a můžou mít tragickou dohru.