„V případě získání národní důvěry jsem připraven dále pokračovat ve vedení v Arménii v této těžké době,“ napsal politik na svých sociálních sítích.

Pašinjan vyzval „parlamentní a zájmové mimoparlamentní síly“ provést konzultace o provedení mimořádných voleb do parlamentu v průběhu roku 2021.

Od 10. listopadu v Arménii probíhají mítinky opozice, které požadují odchod Nikola Pašinjana z premiérského postu. Akce začaly poté, co bylo uzavřeno příměří v otázce Náhorního Karabachu, kdy byla zastavena palba.

Arménie a Ázerbájdžán tehdy prostřednictvím Moskvy uzavřely dohodu o tom, že budou zcela zastaveny bojové činnosti a proběhne výměna zajatců a také budou předána těla padlých. Jerevan rovněž předal Ázerbájdžánu několik oblastí v Náhorním Karabachu. V regionu byli umístěni ruští mírotvůrci.

Náhorní Karabach

Po ozbrojených střetech v Náhorním Karabachu před dvěma týdny Rusko v oblasti rozšířilo zónu své odpovědnosti. Na oficiálním webu ruského ministerstva obrany se objevila aktualizovaná mapa, která znázorňuje území, jehož bezpečnost mají na starosti ruské mírové síly.

Ruský generální štáb rozdělil Náhorní Karabach na severní a jižní zónu odpovědnosti. Od neděle sektor Jih zahrnuje i vesnici Chintaglar (Chin Tacher) na jihozápadě bývalé Náhorno-karabašské autonomní oblasti (NKAO).

V době podepsání příměří byla tato vesnice pod kontrolou arménských sil. Ruské ministerstvo obrany informovalo, že v této oblasti došlo k porušení příměří, když vypukly ozbrojené střety mezi arménskými a ázerbájdžánskými vojáky.

Baku z porušení příměří obvinil Jerevan. Podle oficiálních představitelů, během bojů zemřeli čtyři ázerbájdžánští vojáci a další dva byli zraněni. Po tomto ozbrojeném incidentu velení ruských mírových sil vyzvalo obě strany konfliktu, aby dodržovaly režim zastavení palby.

​