Vánoce se v našich končinách od pradávna spojují s různými magickými rituály, tradicemi a zvyklostmi. Zatímco některé rodiny od nich už upouštějí, jiné na ně nedají dopustit. Je v nich určité kouzlo, které má něco do sebe. My si společně připomeneme ty nejznámější z nich:

1. Celodenní půst

Už jen samotné probuzení do Štědrého dne nese s sebou nádech tajemna. Děti většinu již první vstanou z postele, protože se nemohou dočkat večerního rozbalování dárků. Na to, abychom se cvičili v trpělivosti, slouží tradice celodenního půstu, který se musel dodržovat až do východu první hvězdy. V některých rodinách se drží úplný půst, v jiných je povoleno jedno lehké, bezmasé jídlo. Jedno je však jisté: půst před vánočními hody skutečně nikomu neuškodí.

2. Peníze nebo kapří šupiny pod ubrus

Pod ubrus, který je na štědrovečerním stole, je zvykem dávat peníze. Tento zvyk měl zajistit finanční dostatek rodině po celý následující rok. Podobnou roli jako peníze plnily i šupiny z kapra. I ty měly zajistit hojnost.

3. Lžíce pro pocestné či zesnulé

I vy při prostírání sváteční večeře myslíte na náhodné kolemjdoucí? Právě pro ně je připravena lžíce, talíř či dokonce celé prostírání. V některých oblastech se talíř nedává pro pocestného, ale má být vzpomínkou na všechny zesnulé příbuzné, kteří se již nemohou účastnit společné vánoční večeře.

4. Sladká jako med

Dalším poměrně známým zvykem je dělání křížku na čelo palcem namočeným v medu. Má členům rodiny připomenout, aby na sebe byli sladcí jako med. Protože zlo a neustále hádky nevedou k ničemu dobrému.

5. Česnek pro zdraví

Na svátečním stole nesmí chybět ani česnek. Někde se vkládá do oplatky potřené medem, kterou musí sníst každý člen rodiny. Jeho cílem je udržet pevné zdraví.

6. Rozkrojení červeného jablíčka

Hlava rodiny, kterou byl nejčastěji muž, měl za úkol rozkrojit červené jablko na dvě stejné poloviny. Pokud byl jádřinec zdravý, svědčilo to o zdraví rodiny. Pokud jablíčko začalo zevnitř hnít, případně mělo jiný „kosmetický defekt“, bylo to znamením toho, že do rodiny zavítá choroba.

7. Rozkrojení vajíčka

Rozkrájíme nejen jablíčko, ale i uvařené vajíčko. Kousek z něj musí sníst všichni přítomní u vánočního stolu. Jeho úkolem je postarat se o vzájemnou soudržnost.

8. Železný řetěz

Naši předkové zavázali nohy stolu železným řetězem, ale tento zvyk je nyní vidět jen zřídka. Řetěz však obsahoval silnou symboliku: udržet členy rodiny pohromadě, aby nezmizeli nikde na světě, ale přemýšleli o svých kořenech. Pokud nemáte doma řetěz, místo toho nakrájejte vařené vejce. To je trochu jednodušší.

9. Od stolu se neodchází

Celá rodina by se měla postarat o to, aby na štědrovečerním stole nic nechybělo a aby nikdo z rodiny nemusel odbíhat od stolu. Věřilo se, že ten člen rodiny, který odběhne, může vážně onemocnět či dokonce zemřít. A to nikdo nechtěl riskovat.

10. Házení ořechů

K tradičním vánočním zvykům patří i házení ořechů do všech koutů v pokoji. Nejdříve se tento zvyk spojoval se vzpomínkou na všechny zesnulé, kteří odešli. Dnes se spíše spojuje se zdravím, jakož i se soudržností rodiny.

11. Na zdraví!

Kýcháte během Štědrého dne? Podle pověry by to mělo být dobré znamení. Pokud si kýchnete, mělo by to znamenat, že budete dlouho žít. Takže: Na zdraví!

12. Ode všeho trochu

V mnoha rodinách se na stůl dávalo trošku ze všeho, co se během roku urodilo či pochází. Na stole proto nechybělo obilí, ovoce, luštěniny, med, česnek, sušené švestky či jiné dobroty. Lidé se tak naučili být vděční za všechno, co měli, protože to nepovažovali za samozřejmost.

Jaké vánoční tradice dodržujete vy? Napište ostatním čtenářům v diskuzi pod článkem.