Pro posouzení rozšířenosti a věku mimozemských civilizací odborníci použili galaktický imisní model, který zohledňuje pravděpodobnost abiogeneze (vznik živé přírody z neživé, pozn. red.), rychlost evolučních změn, a také pravděpodobnost zániku civilizace. Ukázalo se, že poslední parametr má největší vliv na počet rozumných civilizací a jejich věk.

Podle výsledků modelace největší počet možných mimozemských civilizací obývá kruhový sektor, který se nachází na vzdálenosti čtyř tisíc parseků (jeden parsek se rovná 3,2 světelným letům, pozn. red.) od centra Mléčné dráhy.

Postupem času přitom mizí stále víc civilizací, nicméně, nejhustěji osídlené zůstávají vnitřní oblasti Mléčné dráhy. Většina rozumných forem života je navíc mladá, což ztěžuje jejich detekci.
Vzdálenost Slunce od středu galaxie je přibližně 8,5 tisíce parseků.

Podivuhodná struktura ve vesmíru

Nedávno jsme psali, že rusko-německý teleskop orbitální observatoře Spektr-RG ve vesmíru objevil obří okrouhlou strukturu pod rovinou Mléčné dráhy.

Na portálu státní korporace Roskosmos se praví, že obří okrouhlá struktura pod Mléčnou dráhou, kterou objevili astronomové, zabírá podstatnou část jižní oblohy.

Dávno známá je podobná struktura na severní obloze, takzvaný Severní polární bodec (North Polar Spur). Dlouhá léta se mělo za to, že vznikl v důsledku erupce supernovy blízké Slunci, a to před desítkami nebo stovkami tisíc let.

„Ale dohromady připomínají na mapě severní a jižní struktura aureolu ve tvaru přesýpacích hodin, dost symetrickou ohledně centra galaxie, vzdálenou 25 tisíc světelných let od Slunce,“ praví se ve zprávě Roskosmosu.

Velikost těchto struktur se dá srovnat s velikostí celé galaxie Mléčná dráha, informuje Roskosmos. Vědci se domnívají, že dané struktury jsou stopy po nárazových vlnách způsobených mocnou erupcí energie z centra naší Galaxie.

Spektr-RG vyrobený vědeckovýrobním sdružením Lavočkina (jednotka Roskosmosu) byl vypuštěn 13. července 2019 z kosmodromu Bajkonur. Byl vyvinut za účasti Německa na objednávku Akademie věd Ruska. Observatoř je vybavena dvěma unikátními rentgenovými zrcadlovými teleskopy ART-XC (Rusko) a eRosita (Německo).