Američtí senátoři a kongresmani schválili návrh obranného rozpočtu. Washington v roce 2021 hodlá vynaložit na vojenské účely rekordních 740 miliard dolarů. Plánuje se modernizace ozbrojených sil, vývoj nových technologií, a také další rozšiřování geopolitického vlivu USA – sankce proti oponentům a pomoc spojencům. I když Donald Trump pohrozil, že návrh rozpočtu vetuje, bude určitě schválen. To, jak Pentagon s těmito penězi naloží, se dozvíte z příspěvku Sputniku.

Spor s prezidentem

Obranný rozpočet vyvolal spory na vyšších úrovních americké moci. Zatím ještě úřadující prezident Donald Trump vyjádřil nespokojenost se snížením početního stavu amerických vojsk v Afghánistánu, Koreji a Německu. Dříve byl proti navrhovanému přejmenování vojenských objektů, které byly pojmenovány na počest významných činitelů Konfederace v době Občanské války, a proti likvidaci jakékoli jiné symboliky otrokářského Jihu. Prezident kromě toho nesouhlasí s tím, že v dokumentu chybí bod o zrušení paragrafu 230 zákona o etice v komunikační sféře z roku 1996, který hájí technologické společnosti před soudním stíháním za rozmístění, vymazání nebo jinou úpravu uživatelského kontentu. Připomeňme, že má „staré účty“ s Twitterem, Facebookem a řadou jiných internetových platforem, které často označují jeho prohlášení za dezinformace a sporný obsah. Trump je nejednou obvinil z cenzury a z pokusů ovlivňovat politiku. Je přesvědčen o tom, že by sociální sítě a média měly být za zveřejňované materiály uznány za právně zodpovědné. Nicméně, pro návrh rozpočtu už hlasovalo 300 ze 438 kongresmanů. Sněmovně reprezentantů to umožňuje překonat prezidentovo veto. Když Trump návrh zablokuje, bude Kongres USA hlasovat znovu. A když dokument znovu schválí, půjde o definitivní schválení. Navíc návrh zákona podpořil také Senát: 84 pro a pouhých 13 hlasů proti.

Sankce a podpora

Jednou z hlavních geopolitických novot návrhu zákona jsou sankce proti projektu Nord Stream 2. Američané se důsledně a vytrvale snaží podkopat pozice Ruska na trhu uhlovodíkových surovin. Rozpočet předpokládá trest za pomoc při výstavbě plynovodu, a také za služby v technické modernizaci lodí na kladení potrubí.

Nord Stream 2 je již na 94 procent hotov. Zůstává položit pouhých 765 kilometrů potrubí. Aby se Německo vyhnulo sankcím, založilo speciální fond pro dostavbu plynovodu. Z právního hlediska budou dodavatelé plnit objednávky této struktury, aniž by měli přímý vztah k Nord Streamu 2.

Američané hodlají také vyvíjet značný nátlak na Turecko. Rozpočet předpokládá sankce za nákup a využití ruských protiletadlových raketových systémů S-400. Koncem minulého týdne zveřejnilo MZV USA prohlášení ministra zahraničí Mikea Pompea o tom, že tato transakce ohrožuje bezpečnost amerického personálu a vojenské techniky, a také umožňuje Moskvě získat přístup k tureckým ozbrojeným silám a obrannému průmyslu. MZV Turecka pohrozilo, že podnikne odvetná opatření. S-400 je odedávna kamenem úrazu mezi Washingtonem a Ankarou. Američané už vyloučili Turecko z programu vývoje letadel páté generace F-35. V Pentagonu se obávají, že se informace z tureckých S-400 o těchto nejnovějších stíhačkách dostane do Moskvy.

Američané budou i nadále financovat své východoevropské spojence – baltské země a Polsko. Tyto státy jsou pro Washington nástupištěm pro „zadržování Ruska“. Vyčlení také 250 milionů dolarů Kyjevu, a to „v rámci iniciativy pro pomoc v bezpečnostní sféře a na podporu ukrajinských ozbrojených sil“. Detaily se neuvádějí, jde ale nejspíše o další dodávky obrněných vozidel, protitankových raketových kompletů, a také malých mořských lodí Ozbrojeným silám Ukrajiny.

Totální přezbrojení

Američané přirozeně nezapomněli ani na sebe. Ze 740 miliard vyčlení na základní potřeby Pentagonu 635,5 miliardy dolarů. Zbytek půjde na programy národní bezpečnosti v energetice (26,6 miliardy) a na operace v zahraničí (69 miliard). Zvláště se poukazuje na nutnost zařazení hypersonických technologií do výzbroje, a to v průběhu tří let.

Na modernizaci jaderné triády bylo vyčleněno téměř 30 miliard. Tyto prostředky budou vynaloženy na vývoj nových komunikačních a řídících systémů (Nuclear Command, Control and Communications, celkem sedm miliard), na program perspektivních dálkových bombardérů B-21 Raider (2,8 miliardy) a na nejnovější ponorky s balistickými raketami podle projektu Columbia (4,4 miliardy). Projekt okřídlených raket „vzduch-vzduch“ s jadernými bojovými hlavicemi LRSO obdrží 474 milionů, nové programy mezikontinentálních balistických raket GBSD – 1,5 miliardy.

Na vývoj systémů protiraketové obrany bude vynaloženo přes 20 miliard dolarů. Budou nakoupeny zachycovací rakety mořské dislokace SM-3, bojový informační a řídicí systém AEGIS a komplexy protiraketové obrany THAAD. Rovněž bude modernizován protiletadlový raketový komplex Patriot. Pro kosmická vojska bylo rezervováno 15 miliard na další rozšiřování družicového seskupení USA. Kolem deseti miliard bude vynaloženo na operace v kybernetickém prostoru – jak útočné, tak i obranné.

VLS dostanou 57 miliard. Za tyto peníze nakoupí 79 stíhaček F-35, 15 tankovacích letounů KC-46, 24 palubních stíhacích bombardérů F/A-18 Super Hornet, 52 útočných vrtulníků AH-64E Apache a řadu jiných strojů. Na vojenské námořnictvo bude v roce 2021 vynaloženo 32,3 miliardy dolarů: na výstavbu čelní atomové ponorky nové generace Columbia, na letadlovou loď třídy Ford, ponorku třídy Virginia, dva torpédoborce Arleigh Burke, jednu fregatu FFG(X), výsadkovou loď LPD, tanker, a také dvě velké bezposádkové lodě USV Large.

Na pozemní vojska by mělo být poskytnuto 13 miliard: nakoupí se přes čtyři tisíce lehkých obrněných vozidel, 32 víceúčelových obrněných vozů, 72 bojových obojživelných vozidel. Bude také modernizováno 89 tanků Abrams. A stranou nezůstaly ani technologie budoucnosti. Třeba za hypersonické zbraně utratí Američané 3,2 miliardy, za mikroelektroniku – 1,5 miliardy a za umělou inteligenci – 841 milionů.
Americký vojenský rozpočet i nadále roste a každý rok tvoří nové rekordy. Je tedy jasné, že se zahraniční politika USA za nového prezidenta jen stěží změní a sotva bude mírumilovnější.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.