Posselt v souvislosti s nadcházejícími Vánocemi poznamenal, že téma domova nabývá o svátcích zvláštního významu.

„Právě lidé, kteří ve své osobní nebo rodinné historii museli zažít ztrátu domova, že byl někdo ze svého domova násilně vyhnán, mají k domovu zvláště niterný vztah. A právě advent a Vánoce jsou čas, kdy se lidé doma scházejí kolem adventního věnce a světla vánočního stromku, kolem světla, které seslal Bůh na temný svět,“

vyzdvihuje Bernd Posselt.

V této souvislosti si Posselt zavzpomínal na vyhnání většiny příslušníků sudetoněmecké menšiny, k níž patřila i jeho rodina. Poznamenal však, že byla vyhnána v listopadu 1946, tedy více než rok po konci války. A právě tento roční i delší časový odstup od konce války jej přivedl k závěru, že odsun Němců nebyl učiněn pod vlivem rozjitřených emocí, ale, že byl naplánován.

„To nebyla žádná spontánní pomsta, to byla chladnokrevně plánovaná etnická čistka,“ říká Posselt.

Reakce Maříkové a uživatelů sítě

Výrok německého politika vyvolal nepochopení ze strany poslankyně Karly Maříkové, která označila podobné a do kola se opakující připomínání starých křivd za akt, který postrádá jakýkoliv smysl.

„Co by pan Posselt chtěl? Vrátit se v čase nebo snad prolomit Benešovy dekrety? Češi také byli vyhnáni z pohraničí r.1938 a předhazujeme to pořád!!!!“ upozorňuje Maříková na Facebooku.

„Je smutné, že pan Posselt v době adventu rozdmýchává toto téma,“ dodala.

Pod příspěvkem Maříkové se pak objevilo hodně komentářů, v nichž se uživatele sítě jednohlasně shodli na tom, že se politik mýlí, neboť jednání Československa bylo v této době podmíněno výlučně tím, co sami Němci provedli, když rozpoutali válku.

„Byla to plánovaná čistka, ale od Němců v roce 1939 proti Čechům.. Že se to Frickům vrátilo jako bumerang v roce 1945, tomu se říká karma,“ poukázala Dagmar Žáková.

„Uvědomuje si p. Posselt, že tento akt mnoha Němcům zachránil život? On možná věří ve své dokonalé sebeovládání, ale mnoho lidí by asi neudrželo ruce v kapsách, kdyby po návratu z koncentračního tábora, kde byli trýzněni, část jejich rodiny byla ubita, popravena a spálena, přičemž celou dobu museli poslouchat rozkazy v jazyce okupantů; jak by asi reagovali, kdyby potkali člověka (někdy i ve svém vlastním domě) a ten jim řekl „Guten tag“,“ napsal Zdeněk Kutílek.

„Odsun ČECHŮ z pohraničí tzv. Sudet byla etnická čistka! Kdo s čím zachází, s tím také schází. Oko za oko, zub za zub!“ citoval Miroslav Lehký jedno české přísloví.

„A ví to hovado, že etnické čistky dělali Němci?“ zajímala se rozčílená Luisa Banovaná Toček.

Uživatel Jirka Bob Skřivánek v této souvislosti poznamenal, že Češi a Slováci nezavírali Němce do koncentračního tábora, nevraždili je v plynových komorách a neposílali je na nucené práce, ale jen je odsunuli na území Německa.

„Pochopitelně docházelo k excesům i na české straně, ale to byly spíše výjimky způsobené protiněmeckou poválečnou náladou,“ dodala komentující.