Většina evropských vlád zavedla odstavení ekonomik, omezení svobody pohybu a další politiky známé jako lockdowny. Bylo to údajně v reakci na šíření Sars-Cov-2, nebezpečného respiračního viru, který údajně pochází z čínského Wuhanu.

Tento přístup odmítlo jen málo zemí, nejznámější z nich je Švédsko. Zajímavějším případem nesouhlasu z oficiální verzí je však Bělorusko a jeho vůdce Alexandr Lukašenko.

Tento článek nastíní Lukašenkův přístup k údajné pandemii, po němž bude následovat analýza počtů mrtvých a toho, jak běloruský případ odhaluje lži obhájců lockdownů.

Údajná pandemie vypukla v Evropě v březnu 2020 a většina evropských vlád se držela přísného zavádění lockdownů. Lukašenkova odpověď byla mnohem omezenější. Běloruská tisková zpráva z 25. března hovoří o karanténách pro lidi, kteří vstoupí do Běloruska:

Na všech vstupních místech byly rozmístěny karanténní stanice. Screeningová opatření zahrnující kontroly teploty. Tento systém kontroly opravdu funguje, poznamenal ministr zdravotnictví Vladimír Karanik. To pomohlo identifikovat příznaky virové infekce u více než 250 lidí; naprostá většina z nich však měla chřipku, parainfluenzu a adenovirus. Pokud je člověk pozitivní na koronavirus, zdravotnický pracovník podrobí své kontakty lékařskému pozorování. „Takový cílený přístup pomáhá omezit šíření viru,“ řekl ministr.

Lukašenko také obhajoval setrvání doma, pokud má člověk příznaky viru. Proslul také několika poznámkami, o nichž se hojně psalo v západních médiích, když dával zdravotní rady:

Jsem abstinent, ale v poslední době žertem říkám, že je nutné nejen umýt si ruce vodkou, ale pravděpodobně i tím, že konzumace 40-50 gramů čistého lihu denně – [může] „otrávit“  tento virus. Ale ne v práci.“ Pak říká: „Dnes jděte do sauny. Ale když chodíte dvakrát až třikrát týdně, je to ještě zdravější. Číňané nám řekli, že tento virus nevydrží teplotu 60 stupňů.“

Celkově je běloruský přístup nejméně autoritářský v Evropě. Běloruský fotbal pokračoval jako obvykle a fanoušci směli nadále navštěvovat zápasy. Divadla, kavárny a další společenské akce pokračovaly a nedošlo k zastavení ekonomiky. Přehlídky Dne vítězství se konaly také 9. května, přestože byly zrušeny v zemích, jako je Rusko. Ani Lukašenko na rozdíl od Jacindy Ardernové z Nového Zélandu plánované volby nezpozdil.

Západní média pojala Lukašenkův přístup jako směšnou kuriozitu (v případech, kdy jej zcela neignorovala). Vysmívali se Lukašenkovým poznámkám o vodce a sauně a používali to jako způsob, jak se vyhnout dalším hlubším otázkám.

Podle oficiální verze mělo být Bělorusko zónou smrti, zkázy a katastrofy. Modelování Neila Fergusona – jednoho z klíčových článků propagandy, která dostala Británii pod zámek – předpovídalo, že nekontrolovaně Covid-19 zabije 54 090 až 71 616 Bělorusů.

Jaká jsou tedy fakta?

V Bělorusku žije asi 9,5 milionu obyvatel. Z této populace je k 12. prosinci 2020 zaznamenáno celkem 1 263 úmrtí související s Covid-19. Zdá se, že první úmrtí v Bělorusku přičítané této chorobě bylo 31. března, s 2 až 11 úmrtími zaznamenanými každý den až do 12. prosince.

Je samozřejmé, že 1 263 úmrtí z populace 9,5 milionu obyvatel je nepatrné a stěží svědčí o smrtelné pandemii, která zachvátila zemi. Kritici běloruského přístupu však mohou tvrdit, že Lukašenko tají realitu úmrtí na Covid-19 v zemi.

Nejlogičtějším způsobem, jak tuto otázku zkoumat, je podívat se na to, zda v Bělorusku obecně v tomto období dochází k nadbytečným úmrtím, a pokud ano, kolik jich je. Samozřejmě, že jen to, že došlo k nadbytečným úmrtím, nedokazuje, že tato úmrtí byla způsobena – či jinak – skrytými případy na Covid-19. Poměrně nízký počet přebytečných úmrtí by však odhalil, že tvrzení, že Lukašenko počty hromadných úmrtí tají, není věrohodné.

Podle údajů došlo v Bělorusku ve druhém čtvrtletí roku 2020 (duben, květen a červen) k určitému nárůstu úmrtí. V Bělorusku v tomto období zemřelo 35 858 osob, což je o 5 606 více než v roce 2019. Při zkoumání údajů můžeme vidět, že velká většina těchto nadměrných úmrtí byla v červnu, v dubnu prakticky žádné a v květnu jen malý nárůst.

Toto číslo je poněkud malé ve srovnání s předpověďmi zkázy a destrukce, které předpovídá Neil Ferguson.

Srovnání s jinou zemí, která prováděla lockdowny, nám dává další důkaz, že děsivé předpovědi ohledně důsledků neuzavření jsou nepodložené.

Tato analýza byla provedena tak, že se vzal počet nadbytečných úmrtí v Bělorusku a poté se vypočítaly stejné údaje pro Anglii a Wales z týdenních údajů o úmrtích v letech 2019 a 2020. Bělorusko mělo v dubnu, květnu a červnu 2020 5 605 nadbytečných úmrtí z 9,5 milionu obyvatel. Anglie a Wales měly za stejné období 54 798 nadbytečných úmrtí z 59,5 milionu obyvatel.

Populace Anglie a Walesu je 6,26krát větší než populace Běloruska, takže vydělení čísla 54 798 číslem 6,26 dává výsledek 8 754. Kdyby Bělorusko mělo stejnou míru úmrtnosti jako Anglie a Wales, bylo by v Bělorusku zaznamenáno dalších 3 149 úmrtí. Nebo jinak řečeno, kdyby Anglie a Wales měly stejnou míru úmrtnosti jako Bělorusko, bylo by za toto období o 19 711 mrtvých méně.

Tyhle důkazy nevypadají dobře pro příznivce lockdownů. Existuje však jeden pokus vysvětlit nízkou běloruskou úmrtnost navzdory skutečnosti, že tam žádná uzavírka nebyla, otištěný v British Medical Journal. Článek uvádí čtyři důvody, proč má Bělorusko nízkou úmrtnost, z nichž některé nabízejí srovnávací údaje se Spojeným královstvím.

Prvním důvodem uvedeným v článku je skutečnost, že Bělorusko má mnohem vyšší počet lůžek na obyvatele – 11 na 1000 obyvatel oproti 2,5 na 1000 obyvatel Velké Británie.

Zdravotnické služby obecně hledají rovnováhu mezi dostatkem lůžek, která jsou k dispozici pro řešení krize, a ne tolika, aby se plýtvalo penězi na zbytečná lůžka. Lze argumentovat tím, že NHS špatně balancuje a přiklání se k tomu, že má příliš málo lůžek na hlavu. Například Spojené království mělo v období 2017-2018 velký počet případů chřipky, přičemž nemocnice měly vysokou obsazenost lůžek.

Obsazenost lůžek ve Spojeném království se však významně snížila kvůli výlukám a politice NHS propustit co nejvíce pacientů. Třináctého dubna, několik týdnů po lockdownu, byla akutní lůžka ze 40% neobsazena. To sotva naznačuje, že by zdravotnictví bylo zcela zahlceno, kdyby nebylo uzamčeno (pro srovnání, lůžka NHS jsou obvykle z 90% plná). Mohlo se skutečně stát, že lockdown stál životy tím, že se zrušila léčba, lidé byli vyhoštěni z nemocnic a propagovalo se poselství založené na strachu, které lidi odrazovalo od léčby.

Dalším hlavním argumentem článku je, že Bělorusko má malý počet starších lidí v pečovatelských domech (má jich 203 na 100 000 obyvatel, na rozdíl od Spojeného království 854 na 100 000 obyvatel). Je pravda, že respirační patogen se bude snáze šířit v prostředí, jako je domov důchodců, a to kvůli těsné blízkosti zranitelných jedinců. Je také pravda, že Spojené království mělo v tomto období velký počet úmrtí v pečovatelských domech.

Politika vlády Spojeného království vůči pečovatelským domům však pravděpodobně přispěla přinejmenším k části nadbytečných úmrtí způsobených v tomto období. Lidem v pečovatelských domech byla běžně odpírána nemocniční péče a nemohli se dostat k praktickým lékařům. Nedostatek návštěv rodiny způsobil, že mnoho starších pacientů to psychicky vzdalo a jejich stav se zhoršil. Případná úmrtí, která z toho vyplynula, proto nelze připisovat viru, ale vládní politice.

Tento argument rovněž selhává jako motivace pro lockdown. Pokud je většina úmrtí v poměrně uzavřeném prostředí, jako je pečovatelský dům, uzavření celé společnosti, jako je uzavření obchodů a sportovních akcí, nebude mít žádný vliv na přenos v tomto prostředí.

Další dva důvody uvedené v článku – lepší běloruský testovací systém a nezájem o Bělorusko jako destinaci pro cesty – také nemají žádný vliv na to, zda jsou lockdowny účinnou strategií.

Není prokázáno, že by lidé měli pozitivní test, ale žádné příznaky infekce. Z toho vyplývá, že testování většího počtu lidí nepovede k menšímu počtu úmrtí, takže to nemůže vysvětlit nízkou běloruskou úmrtnost bez lockdownu. Bělorusko skutečně provedlo karanténní opatření, zatímco Spojené království nadále povolovalo lety do země.

Článek tvrdí, že pro Bělorusko (více než pro Velkou Británii) je snazší uzavřít hranice, protože nejde o významnou cestovní destinaci, což je pravda, ale nelze vážně tvrdit, že zavedení karanténních opatření stojí víc než uzavření celé země. Jakmile se nějaký hypotetický virus vyskytne v zemi ve značném počtu, karanténa se také stává irelevantní.

Běloruský případ je významným problémem pro ty jedince, kteří tvrdí, že lockdowny bylo nezbytné k zabránění masovým úmrtím v důsledku smrtící pandemie Covid-19. Omezená opatření přijatá v Bělorusku znamenala nižší úmrtnost než uzavření podporující Anglie a Wales. Neexistují ani jasné argumenty, proč je Bělorusko tak jedinečné, že by se obešlo bez uzavírek, zatímco jiné země je měly.

Vzhledem k nákladům na ekonomiku a duševní pohodu při zavádění omezení a drakonických omezení základních svobod tato fakta silně naznačují, že vůdci, kteří omezení zavedli, se musí ze svým občanům zodpovídat.

Rachel Allenová je nezávislá spisovatelka a aktivistka žijící ve Spojeném království. Její práci najdete na její webové stránce Cassandra’s Box