Ve zmíněných lokalitách se podle ministerstva průmyslu a obchodu uskuteční výzkumné a průzkumné práce kvůli výběru finální a záložní lokality, které by měly být potvrzeny do roku 2030. Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) minulý týden ČTK řekl, že proces výběru čtyř lokalit zhodnotil pozitivně Státní úřad pro jadernou bezpečnost, a stejně tak externí nezávislá oponentura, kterou si v mezidobí MPO nechalo zpracovat.

Kabinet dnes podle úřadu schválil také věcný záměr zvláštního zákona upravujícího respektování zájmů obcí a jejich občanů souvisejících s vyhledáváním lokality pro ukládání radioaktivního odpadu. Finální znění zákona plánuje ministerstvo předložit v příštím roce. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizuje Platforma proti hlubinnému úložišti, jež sdružuje 35 obcí a měst a 16 spolků.

Zmiňme, že do letošního roku se při hledání místa pro úložiště uvažovalo o devíti lokalitách. Zúžení na čtyři místa už v červnu schválila Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Z původního seznamu tak vypadly lokality Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku a lokalita Na Skalním u Dukovan.

„Pro pět lokalit jsme ukončili období dlouhodobé nejistoty. Uvědomuji si citlivost celého procesu a spoustu otázek ze strany veřejnosti, proto jsme se čtyřmi lokalitami v přímém kontaktu a chceme být maximálně transparentní a posílit vzájemnou důvěru,“ uvedl Havlíček.

Ministr už dříve uvedl, že plánované průzkumné práce ve čtyřech lokalitách nebudou zahájeny dříve než v roce 2023, pokud nenabude účinnost zmiňovaný zákon nebo dotčené obce nevysloví svůj souhlas dříve. Z předkládací zprávy plánu budoucí činnosti SÚRAO vyplývá, že na vybraných lokalitách se do té doby budou uskutečňovat pouze nezbytné monitorovací práce - například monitoring kvality vody, radonu či seismicity.

Protesty v obcích

Starosta Budišova na Třebíčsku Petr Piňos uvedl, že obce se budou bránit protesty i právní cestou.

Starosta Dolní Cerekve na Jihlavsku Zdeněk Dvořák má v plánu požádat o podporu i novou krajskou reprezentaci.

Také obce z Pošumaví, kterých by se týkalo úložiště v Březovém potoce, zesílí protesty. Hned 9. ledna půjdou už na 18. protestní pochod, který povede všemi dotčenými místy.

Platforma proti hlubinnému úložišti dlouhodobě prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí. V tiskové zprávě uvedla, že výsledky procesní analýzy firmy Deloitte Advisory, provedené na objednávku ministerstva, nejsou odborným oponentním řízením, jak jej obce a spolky požadovaly.

„Ministr Havlíček po nástupu do funkce ministra průmyslu sliboval práva občanům, opravdové zapojení obcí do případného jednání a hlavně zákon, který by tato práva zajišťoval. Nic z jeho slibů se nenaplnilo, protože současná vláda obce a občany z vytipovaných míst přehlíží,“ nechal se slyšet Petr Klásek, starosta obce Chanovice z lokality Březový potok a mluvčí platformy.

Ředitel SÚRAO Jan Prachař uvedl, že obcím bude nabídnuto zřízení speciálních pracovních skupin.

„Jejich prostřednictvím se mohou zapojit do debaty o finální podobě a umístění povrchového areálu hlubinného úložiště. Zároveň to bude formát pro pravidelné předávání informací o probíhajících pracích,“ dodal.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní jsou vyhořelé palivové články uchovaný v meziskladu v areálu elektrárny v Dukovanech, v bývalém vápencovém dole Richard u Litoměřic a vytěženém uranovém dole Bratrství u Jáchymova. Na starosti je má SÚRAO.