Spolu se Slovenskem se členy Schengenu staly také Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko a Slovinsko. O rok později, v březnu 2008, byly kontroly zrušeny i na letištích.

V této souvislosti Ján Budaj uvedl, že pro každého vězně železné opony jsou v roce dva nezapomenutelné dny. „Jedním z nich je pád Železné opony, 10. prosince (1989). A druhý den, kdy všechny hranice v Evropě padly a kontinent se otevřel. Stalo se to o půlnoci 20.-21. prosince 2007.“

„Od 21. prosince 2007 jsme v Evropě definitivně doma. Trvalo to dlouho. Od nadějí porážených a vězněných politických uprchlíků po pád

železné opony uběhlo téměř půl století ... A pak ještě muselo uplynout dalších 13 let, dokud jsme neudělali úspěšné referendum o vstupu do EU a po třech letech k Schengenské dohodě. No a od té pamětní půlnoci roku 2007 do dnešního uběhlo dalších 13 let,“ napsal.

Dnešní den si podle Jána Budaje můžeme připomínat, že umíme být Evropany i v potížích, jakou je pandemie covidu-19.

„Shodou okolností se právě dnes schengenské hranice přivírají (konkrétně vůči Británii,

postižené novou mutací covidu), všichni ale víme, že pouze dočasně. Dokud nezačne očkování,“ uvedl.

Očkování podle jeho názoru potvrdí, že Evropská unie žije a funguje v duchu společně sdílených hodnot.

„Právě to se projevilo společným nákupem vakcín, které EU rozdá státům na základě spravedlivých pravidel. Záchranné očkování bude dostupné stejně na severu jako na jihu, v bohatých i v chudých státech EU. A najednou. Připadá vám to samozřejmé? Ale tak to přece nikdy nebylo!“ reaguje.

Mikulec vyzval k odpovědnosti

„Dnes o půlnoci uplynulo 13 let od našeho vstupu do schengenského prostoru. Slovensko bylo součástí největší zóny volného pohybu na světě od tohoto data, a může to být jedním z nejhmatatelnějších úspěchů Evropské integrace,“ napsal slovenský ministr vnitra Roman Mikulec na své stránce na Facebooku.

Dodal, že Slovensko patří do skupiny 26 zemí, mezi nimiž se může volně pohybovat více než 400 milionů lidí.

„O to větší důraz musí být kladen na ochranu vnějších hranic EU. Letos Schengen zažívá jedno z nejtěžších období. Volný pohyb se v současné době stal utopií kvůli pandemii, něco, co je pro nás již léta samozřejmostí, je nyní opět vzácné,“ oznámil.

„I v tomto období čelíme obtížnému testu. Za pár dní tady máme nejkrásnější svátky roku, mnozí se vracejí domů na Slovensko, aby byli se svými rodinami, se svými blízkými. Prosím, buďme také zodpovědní v této situaci, všichni jsme v tom společně,“ vyzval Mikulec.

Blanár: Chránit hranice Schengenu je důležité, jsme v něm 13 let

Místopředseda NR SR Juraj Blanár ve svém příspěvku na Facebooku poznamenal, že se Slovensku podařilo dostat do Schengenu za vlády Směru-SD.

„Byla to vláda Směru, které se podařilo splnit všechny bezpečnostní požadavky na ochranu hranic Evropské unie. 21. prosince 2007 jsme se stali součástí Schengenského prostoru, díky čemuž jsme mohli už cestovat do členských států bez pasu, bez zbytečných kontrol. Tak jsme si na to zvykli, že to bereme už jako samozřejmost. I když je nyní cestování omezené, tato vymoženost nám zůstane,“ napsal.

Připomněl migrační krizi a ohrožení hranic. V této souvislosti zdůraznil, že zůstává naší odpovědností chránit vnější hranice EU, „abychom mohli udržovat volný pohyb v rámci EU, jak jsme dosud činili“.

„A stejně je to i odpovědnost, aby tato vnější hranice EU byla chráněna před nelegálními migranty, kteří před pěti lety způsobovali kolaps na hranicích. I to jsme dokázali zvládnout a nakonec se ke slovenskému stanovisku přidaly i další státy. A po těchto zkušenostech, které již máme, je o to důležitější chránit vnější hranice Schengenu, abychom si mohli zachovat uvnitř EU volný pohyb tak, jak je to dosud,“ prohlásil.