„Z hlediska historického, z hlediska symbolického je toto ještě výš než relikviář svatého Maura. Maur je více než metr velká a nádherně zdobená truhla. Hřeb byl uschován a obložen pravým zlatem. A pro středověkou komunitu měla tato věc cenu dvou klášterů,“

řekl ČTK archeolog Jiří Šindelář, který se na objevu podílel.

Na hřebu je vytvořen křížek z jednadvacetikarátového zlata. Schránku podle dendrologického výzkumu mimo jiné tvoří dubové dřevo ze 4. až 5. století.

Milevský klášter patřil ve středověku mezi jednu z nejbohatších institucí na území Česka, proto existuje podle vědců vysoká míra pravděpodobnosti, že středověcí představitelé kláštera opravdu mohli vlastnit tuto vzácnou relikvii, kterou pak schovali při nástupu husitství.

„Protože husité zničili archiv, nedochovala se informace, že taková věc zde byla,“ řekl Šindelář a dodal, že v příštím roce budou pravost hřebu ověřovat další vědecké expertizy.

Podle kardinála Dominika Duky se díky tomuto nálezu potvrzuje, že území současné České republiky bylo z historického hlediska významným prostorem.

„Nebyli jsme pouze okrajovou částí. Odehrávaly se zde důležité události už z doby keltské a germánské. Ukazuje se, že křesťanství zde nezačínalo byzantskou misií svatých

Cyrila a Metoděje,“ připomněl Duka příchod věrozvěstů na Velkou Moravu v 9. století.

Milevský klášter

Milevský premonstrátský klášter je nejstarší klášter v jižních Čechách. Založil jej Jiří z Milevska a budoucí první opat kláštera Jarloch. Za husitských válek byl klášter vypleněn.

Archeologové se již několik měsíců věnují jeho výzkumu. Na jaře tak například v objektu nalezli tajnou chodbu, která pak vedla k trezorové místnosti, kde byla schránka s odseknutou částí hřebu uložena.

Víko schránky původně tvořil masivní zlatý plech s tepaným nápisem IR.

„Písmena lze v daném kontextu chápat jako zkratku pro latinské – Iesus Rex, tedy Ježíš Král,“ uvedl archeolog Jiří Šindelář.