Nálezy potvrzují, že v tomto regionu, který se nacházel na hranici mezi válčícím islámským a křesťanským světem během raného středověku, kdysi vládli muslimští vládci. Později byly jejich země dobyty křesťany a jejich historie byla zapomenuta.

V létě roku 2020 archeologové vykopali starověké hrobky v muslimském pohřebišti z 8. a 12. století ve městě Tauste v údolí Ebro, asi 40 km severozápadně od Zaragozy.

Analýza ostatků ukázala, že mrtví byli pohřbeni v souladu s muslimskými rituály a naznačují, že město bylo většinově po stovky let obýváno muslimy. A to navzdory skutečnosti, že v místních legendách o tom nejsou žádné zmínky.

„Počet lidí pohřbených na pohřebišti a doba jeho obsazení naznačují, že Tauste bylo důležitým městem v údolí Ebro v islámských dobách,“ řekla v rozhovoru pro Live Science vedoucí archeoložka Eva Giménezová ze společnosti Paleoymás.

První vykopávky týmu v roce 2010 ukázaly, že islámské pohřebiště o velikosti dvou hektarů v Tauste by mohlo pojmout ostatky až 4500 lidí. Ale kvůli omezeným finančním prostředkům během prvních čtyř let práce bylo vykopáno pouze 46 hrobů.

Giménezová se domnívá, že nedávné objevy naznačují, že v pohřebišti je stále mnoho muslimských hrobů. „Nyní máme informace, které naznačují, že velikost pohřebiště je větší, než jsme si dříve mysleli,“ vysvětlila.

Hroby se datují do doby, kdy muslimské armády ze severní Afriky spojené s Umajjovským chalífátem v Damašku napadly území současného Španělska v roce 711 našeho letopočtu. Do roku 718 dobyly velkou část Pyrenejského poloostrova - dnešní Španělsko a Portugalsko - s výjimkou některých horských oblastí na severozápadě, které zůstaly nezávislými křesťanskými královstvími.

Muslimští dobyvatelé, kterým křesťané říkali Maurové, se pak pokusili dobýt Galii, nynější Francii, ale byli potlačeni. Nejprve v bitvě u Toulouse v roce 721 a pak v bitvě u Tours v roce 732, kde byli poraženi menší franskou armádou vedenou šlechticem Charlesem Martelem.