Historická mise

Sonda Čchang-e 5 dopravila na Zemi dva kilogramy měsíční horniny. Poprvé od roku 1976, kdy sovětská Luna-24 přivezla 170 gramů. Hornina vytěžená čínskou sondou je tedy mladší – pochází z pozdější geologické epochy.

Kapsle Čchang-e 5 přistála na polygonu ve Vnitřním Mongolsku, což znamenalo závěrečnou etapu programu sondování Měsíce, který byl zahájen před 16 lety. V minulém roce uskutečnila historickou misi automatická meziplanetární stanice Čchang-e 4. „To je působivý úspěch,“ pochválil tehdy úspěchy čínských kolegů administrátor NASA Jim Bridenstine. A začalo to všechno přístrojem Čchang-e 1 vypuštěným na oběžnou dráhu kolem Země.

Teď se dostane měsíční hornina do pekingské laboratoře Čínské národní vesmírné agentury. Odborníci se tam pokusí zjistit něco nového o Měsíci, odhalit tajemství vulkanické aktivity a nárazů meteoritů v posledních několika miliardách let, oznámila agentura Nová Čína. Podělí se o vzorky také s jinými zeměmi.

Vesmírné plány

Čchang-e je čínská bohyně Měsíce. Podle legendy ochutnala elixír nesmrtelnosti, který byl zhotoven pro jejího manžela, a byla unesena na Měsíc. Od té doby je tam odsouzena k samotě. I když jednoho společníka přece jen měla – nefritového zajíce Jü-tchu. Na jeho počest byl pojmenován vozík mise Čchang-e. V listopadu odvysílal měsíční zajíc panoramatické fotografie obrácené strany Měsíce – byl to totiž první pozemský objekt, který se tam dostal.

Máme před sebou nové mise a výzkumy, prohlásil Pchej Čao-jü, náměstek ředitele Střediska pro výzkumy Měsíce a vesmírné programy. Podle jeho slov hodlá Čína založit na Měsíci stálou vědeckovýzkumnou stanici. „Počítáme se spoluprací s jinými zeměmi, tato stanice by se mohla stát společnou platformou pro měsíční průzkum a technologické experimenty,“ podotkl. A zdůraznil, že ČLR s nikým nesoutěží.

Mají naplánováno ještě nejméně osm misí na Měsíc v tomto desetiletí, výzkum jižního pólu Měsíce, poslání astronautů na Měsíc a jiné projekty.
Mimo ISS a NASA

Američané nastartovali loni program Artemis. V USA slibují, že pošlou astronauty na Měsíc už v roce 2024. Administrativa Donalda Trumpa také chtěla utvrdit své právo těžby užitkových nerostů „Artemidinými dohodami“ – bez Číny a Ruska.

Peking nehodlá zaostávat – naopak, dohání promeškané.

Zatímco na severu země čekali na přistání měsíční sondy, byly z provincie S‘-čchuan vypuštěny dvě družice, které budou zkoumat gravitační vlny a ohlasy dalekých vesmírných událostí. Čína uskutečnila v končícím roce celkem 34 startů – více než kterákoli jiná země. Do roku 2035 plánuje Peking postavit na oběžné dráze sluneční elektrárnu.

V červenci zamířila k Marsu sonda Tchien-wen 1. K cíli – planině Utopia Planitia – má doletět v únoru roku 2021. Po cestě pořídila sonda několik „selfie“ ve volném vesmíru, které byly zveřejněny v den založení ČLR, 1. října.

A Číňané přitom nemohou využít zkušeností USA. Ještě koncem minulého století byli vyloučeni z ISS. NASA má zakázanou spolupráci s Pekingem, v roce 2011 schválil Kongres patřičný zákon. Občany ČLR nepouštějí na objekty NASA, a v čínských družicích nesmějí být americké součásti.

Na tom ale moc nezáleží, podotýká v rozhovoru pro Sputnik Vasilij Kašin, vedoucí sektoru Střediska pro komplexní evropské a mezinárodní výzkumy Vědeckovýzkumné univerzity VŠE. „V řadě odvětví spojených s raketovým a kosmickým komplexem se zformovaly v Číně vlastní vědecko-průmyslové školy v 70. a 80. letech. Zaostávaly sice technologicky, postupovaly ale vpřed samostatně. Například v konstruování balistických raket,“ říká Kašin.
Kromě toho od poloviny 90. let měli Číňané společné projekty jak s Američany, tak i s Evropany. Tehdy začala také mohutná spolupráce s Ruskem a Ukrajinou.

„Peking kupoval od Ukrajiny sovětskou dokumentaci a zval k sobě odborníky ve výrobě raket. Až dosud objednává ČLR v Rusku velké objemy vědeckovýzkumných a pokusných konstrukčních prací v jednotlivých tématech. Plus absorbování množství veřejnosti přístupných údajů z celého světa,“ podotýká Vasilij Kašin.

Odborník řekl v závěru toto: „Potenciál Číny roste velmi rychle. Je už druhou zemí světa co do rozsahu průmyslu a družicového seskupení, a dohání USA“.

O závod ke hvězdám

Nezávislý odborník pro politiku v technologické sféře Pavel Luzin poukazuje na to, že ve vesmíru je konkurence, každá země se ale rozvíjí podle vlastního paradigmatu.

„USA se obávají nikoli toho, že Čína poletí na Měsíc, ale toho, že jim hází rukavici na Zemi. Peking se orientuje na rozvojové země, vytváří alternativní vedení, mj. i ve vesmíru, a Washington to znepokojuje,“ zdůrazňuje spolubesedník agentury.

Pro Čínu je vesmír mj. i politickým nástrojem. „Peking říká celému světu: „Nemusíte následovat Západ a jeho model, pracujte s námi. Může to být nepohodlné, zato vám nebudeme klást zbytečné otázky, třeba o lidských právech,“ vysvětluje Luzin.

Číňané nemají zájem ani o ISS, protože plánují postavit vlastní modulovou vesmírnou stanici. „Američané, Evropané a Rusové, když podepisovali dohodu o ISS, schválili tím vzájemnou závislost ve vesmíru. Peking má ale jiný přístup,“ soudí Luzin. „Pro Číňany je vesmírná činnost výměnou aktiv. Spolupráce může být rovnoprávná za podmínky, že partner poskytne technologie a výrobky pro kopírování, které Čína velmi potřebuje. Přitom budou Číňané plně kontrolovat projekt.“

Odborník nevylučuje spolupráci mezi USA a Čínou a připomíná, že také Smlouva o vesmíru z roku 1967 byla podepsána na pozadí studené války. Mluvil o tom na konci svého druhého funkčního období George Bush mladší, Peking ale na to zareagoval chladně.

Na oficiální úrovni v USA se zatím tvrdí jen o vlastním vedoucím postavení v „obnovující se době vesmírných výzkumů“. Nezávislost čínského vesmírného programu se může ale stát problémem: jak můžeme vědět, čeho je konkurent schopen? A není jednoznačná odpověď ani na jinou, mnohem důležitější otázku – jestli bude sám Peking chtít spolupracovat v budoucnu s Washingtonem.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.