Tento počin Vědeckovýzkumného ústavu dálkového radiového spojení (NIIDAR) Rusku umožní značně zvýšit bezpečnost jižních hranic a zabránit narušení státní hranice. Strategie spojuje všechny pozorovací prostředky, které jsou přístupné Černomořskému loďstvu.
Většinu moderních systému mořské kontroly tvoří zpravidla radary spojené do společné sítě a skenující moře na mnoho kilometrů od pobřeží. Veškerá informace o pohybu lodí se předává do jednotného střediska, kde se přijímá rozhodnutí – například, o zachycení narušitele.
„Strategie se také zakládá na principu radiolokace,“ vysvětluje Sputniku šéfredaktor časopisu Arsenal Otěčestva Viktor Murachovskij. „Zjišťuje automaticky v režimu reálného času souřadnice všech lodí v oblasti. Kreslí takzvanou signaturu – individuální portrét lodě na moři, podle něhož se dá zjistit její typ a příslušnost. A zaznamenává hlavní parametry plavby – kurs a rychlost. Pokud vím, analogický systém se rozvíjí také v oblasti Arktidy.“
Podle slov odborníka je systém unikátní tím, že v sobě spojuje možnosti všech radarů bez výjimky pozorujících Černé moře, a to jak pobřežních, tak i lodních. A pro pozorování vzdálených oblastí se dají zapojit také zahorizontální radary, které skenují prostor v okruhu přes tisíc kilometrů. Klíčovou zvláštností nové technologie je vysoký stupeň automatizace.
„Sledováním situace na moři se u nás zabývají nyní odborníci z takzvaného Střediska pro bojové řízení loďstev,“ říká Murachovskij. „To je struktura v mnohém ještě ze sovětské doby. Operátoři zpracovávají obrovské objemy informací, a často ručně. Dříve tak tomu bylo například v PVO, kde byli zvláštní odborníci. Nanášeli všechny změny vzdušné situace na obrazovky s průzračnou mapou. Nyní to dělají počítače. Také v novém systému převezme větší část postupů automatika.“
Podle ujištění vývojářů bude moci tento systém využívat nejen radiolokace, ale také družicových a pozemních automatických informačních systémů a vnitřních kanálů loďstva pro vysílání informací o objektech. Kromě toho bude ve dvoustranném režimu spolupracovat s technickými prostředky a komplexy, od nichž dostává údaje.
Odborníci z ústavu mají zřejmě dostatek zkušeností – právě ti vyvíjeli radar včasné výstrahy Voroněž-DM, zahorizontální radary Podsolnuch, Kontejněr a mnohé další, které byly zařazeny do výzbroje.
Otázka kontroly situace v Černém moři není pro Rusko pustá. V posledních letech se tam objevují lodě NATO pravidelně. Koncem září náčelník Hlavního operačního ředitelství Generálního štábu Sergej Rudskoj oznámil, že v roce 2020 se nacházely lodě Severoatlantické aliance v Černém moři o jednu třetinu déle, než v roce 2019.
„Až 40 procent těchto lodí nese vysoce přesné zbraně velkého dostřelu“, upřesnil Rudskoj. „Do Černého moře nejednou vplul mj. torpédoborec amerického vojenského námořnictva USS Roosevelt schopný nést na 90 okřídlených střel Tomahawk.“
V podstatě jediné, co brání Vojenskému námořnictvu NATO ve stálém manévrování v Černém moři, je konvence z Montreux podepsaná v roce 1936. Dohoda určuje status průlivů Bospor a Dardanely, a také omezuje přítomnost v akvatoriu válečných lodí nečernomořských států na tři týdny. Konvence kromě toho předpokládá, že se může v Černém moři nacházet současně nejvíce devět takových lodí o celkové tonáži nejvíce 30 tisíc tun.
Zahraniční vojensko-námořní síly nejvíce zajímá samozřejmě Krym. Lodě západních zemí se nejednou přiblížily k poloostrovu, výzvědná letadla a bezpilotní letouny pravidelně oblétají hranice vzdušného prostoru Ruska. Aliance se snaží zjistit polohu vojenských objektů na Krymu, a také pochopit na kterých frekvencích fungují spoje, navigace a systémy radioelektronického boje.
USA a jejich spojenci se netají tím, že je velmi znepokojují vojenské možnosti Ruska v Černém moři.
Moskva skutečně má čím odpovědět na agresi – síly vojenského námořnictva rozvinuté v tomto regionu se pravidelně doplňují novými loděmi a ponorkami s mohutnými útočnými komplexy.
Kromě toho i na Krymu samotném, který se často označuje za „pozemní letadlovou loď“, bylo rozmístěno úctyhodné armádní seskupení vybavené nejmodernějšími prostředky PVO a protilodními raketovými komplexy schopnými ničit mořské cíle ve značné vzdálenosti od pobřeží. Jsou mobilní a mohou rychle měnit pozici, což komplikuje jejich zachycení a zničení.
Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.