Tyto materiály byly uveřejněny ve sbírce „Služba vnější rozvědky Ruské federace. 100 let. Dokumenty a svědectví“. Mezi zveřejněnými dokumenty je šifrovaný telegram, který poslal 2. června roku 1941 z Londýna do Moskvy vynikající rozvědčík, rezident ve Velké Británii Anatolij Gorskij pod operativním pseudonymem Vadim.

Jde o pokyny, které hodlalo britské vojenské velení dát šéfovi své mise v SSSR Franku Noelu Masonu-MacFarlaneovi.

„Po projednání zpráv mise z Moskvy bylo rozhodnuto, že generál MacFarlane má být informován o nynějším ustanovení ohledně uspokojování ruských žádostí o vojenské zásobování a o linii, které se má přidržovat ve svých odpovědích Rusům,“ oznámil Gorskij.

„Pokud jde o dodávky materiálů, má generál MacFarlane protahovat čas a vycházet z toho, že přístup do Ruska přes Archangelsk bude Němci brzy uzavřen. Pokud jde o informace, má předávat jen takové, které Němci už mají – například o zápalných pumách. Informace o tajném radiovém zařízení nočních stíhaček mohou být předávány jen v nejhrubších rysech,“ dodával rezident.

Mussolini chtěl část SSSR

Italský diktátor Benito Mussolini počítal s tím, že se zmocní jihozápadních oblastí SSSR po vítězství nacistického Německa ve válce proti Sovětskému svazu, a předložil tuto věc Hitlerovi, ten se ale konkrétní odpovědi vyhýbal.

Informuje se o tom také ve sbírce „Služba vnější rozvědky Ruské federace. 100 let. Dokumenty a svědectví“.

„Nepřímou cestou jsme dostali od velkého italského úředníka potvrzení, že Mussolini má v úmyslu získat po likvidaci Ruska zvláštní práva na nastolení italského protektorátu na jihozápadě Ruska,“ oznámil Gorskij.

„Mussolini předložil tuto otázku Hitlerovi na posledních schůzkách, Hitler se ale přímé odpovědi vyhýbal. Hitler odpověděl, že se nemůže o ničem rozhodovat před ukončením kampaně. Naléhavou nutností má být nyní pro Itálii upevňování italské armády na východní frontě. Mussolini neochotně slíbil, že pošle více vojsk na východní frontu, aby měl v každém případě jisté nároky na území,“ dodal rezident.

Ve sbírce „Služba vnější rozvědky Ruské federace. 100 let. Dokumenty a svědectví“ se poprvé informuje za využití archivních materiálů o hlavních etapách dějin ruské vnější rozvědky od okamžiku jejího založení 20. prosince roku 1920 až do dneška. Většina dokumentů zařazených do sbírky se dostává do vědeckého oběhu poprvé. V knize bylo využito materiálů z archivu SVR, Ústředního archivu FSB, Archivu prezidenta Ruské federace, Ruského státního archivu sociálně politických dějin a jiných.