Na začátku postu porovnává dva různé přístupy. První z nich je švédského krále Karla XVI. Gustava, který v televizním projevu přiznal, že švédský experiment charakteristický odmítnutím protiepidemických opatření selhal. Premiér Stefan Löfven se slovy krále souhlasí. Chmelár cituje i jeho slova: „Skutečnost, že tolik lidí zemřelo, nelze považovat za nic jiného než selhání.“

„A teď si to porovnejte s přístupem slovenského premiéra Igora Matoviče. Křičel, plakal, vyhrožoval, vydíral, vědcům vynadal do moudros*áčů, zdravotníkům do sýčků, prezidentce do sabotérů,

ministrovi hospodářství do idiotů,“ vypočítává Chmelár, čeho všeho se Matovič dopustil.

Dále jej označil za „duševně nezpůsobilého člověka“ a dodal, že jeho výroky by se neměl zabývat politický analytik, ale psychoanalytik.

„Je to zcela zbytečná práce, je to jako přečerpávání studny, když každý den máte vysvětlovat to, co by v normální společnosti vysvětlovat nebylo nutné, poukazovat na excesy, které vyvolávají jen stále větší agresivitu lidí a opravovat každou jeho větu,“ uvedl.

Ve svém příspěvku uvedl, že neví, o čem má polemizovat s člověkem, který popírá základní parametry reality, který nechce uznat, že jeho nákladný a riskantní experiment s celoplošnými manévry selhal. „On z hlediska svého duševního nastavení vlastně nelže, on už dnes žije ve své vlastní bublině a myslí si, že si to všechno pamatuje jinak. Toto řešit opravdu nebudu,“ napsal.

Analýza chování

Pokračoval s tím, že odmítá dále analyzovat chování Igora Matoviče a bavit se na jeho excesech, které oživují podle Chmelárá ve veřejnosti ty nejhorší vlastnosti. Dodal, že to odmítá podněcovat, jelikož mu je to odporné.

Místo toho vyzval, aby si lidé řekli, co je nutné udělat, jelikož podle něj se situace nevyřeší apelem na premiéra. K zásahu vyzval prezidentku Zuzanu Čaputovou. Vysvětlil, že možnosti marketingových frází se již vyčerpaly a nutné je politické stanovisko.

„Prezidentka by se měla aktivně vložit buď do jednání o možnosti vytvoření úřednické vlády, nebo do jednání o rekonstrukci současné vlády. Přiznám se, že první možnost mi je bližší, neboť Slovensko dnes potřebuje vládu národní záchrany, dozrál na to čas,“ konstatoval.

Zároveň dodal, že se nejedná o lehkou výzvu, takový krok by vyžadoval dohodu demokratických parlamentních stran, aby v krizové situaci nominovaly nestranické nezávislé zástupce do úřednické vlády, která by provedla stát krizovým obdobím, napsal. Taktéž poznamenal, že takovou dohodu může zprostředkovat jen prezidentka.

Co se týče rekonstrukce vlády, to by podle něj bylo zřejmě méně efektivním řešením. Ta by respektovala rozložení sil v parlamentu, ale zároveň by udělala změny na klíčových postech. Závěrem vyzval k rychlému jednání, jelikož podle jeho slov času není nazbyt.