Soral poznamenal, že se tento krok Washingtonu „dal předpovídat“ a že USA dnes přišly o někdejší status „supervelmoci“, protože se do popředí dostali regionální hráči. V této situaci se tyto sankce podle mínění experta neprojeví podstatně na turecké ekonomice, protože má velký počet trhů pro dodávky surovin, export a import.

Soral poukázal na to, že příčinou negativního postoje USA a EU vůči Ankaře je rozhodná politika Turecka ve Východním Středomoří: „Turecku tím jakoby říkali, že nesmí provádět průzkum plynu ve Středozemním moři. Vaši úlohu jsme omezili na rámec Anatolie (Malá Asie). Neuznáváme vaše pokusy o změnu poměru sil, jako například nákup S-400.“

„Situace, do které se dostalo Turecko, je dost vážná, a nesmíme nad tím dál přivírat oči. Zavedené sankce neochromí tureckou ekonomiku, ale tímto rozhodnutím ukazují USA a EU, že obklíčily Turecko a hodlají zvýšit nátlak,“ řekl Soral.

V odpovědi na otázku, které kroky by mělo učinit Turecko v reakci na americké sankce, připomněl Soral zavření amerických základen na tureckém území po zavedení amerického embarga v roce 1974.

„V současné chvíli, když se upevňují pozice regionálních sil, vytvářejí se podmínky v náš prospěch. Na sankce musíme dát rozhodnou odpověď. Je třeba zavřít americké vojenské základny na tureckém území. Kromě toho je třeba zavést sankce podle principu symetrie, zejména zákaz pro americké úřední osoby koupě v Turecku majetku, počínaje americkým ministrem zahraničí Mikem Pompeem. Když se mne zeptají, cožpak má Pompeo takový zájem o získání majetku v Turecku, mohu položit vstřícnou otázku: Cožpak Ismail Demir (pozn. šéf Sekretariátu obranného průmyslu Turecka, proti kterému byly zavedeny sankce) má velký zájem o získání majetku v USA? Tento krok Ankary musí být poselstvím USA, ve kterém bude zdůrazněna absolutní nezávislost a národní suverenita Turecka,“ řekl na závěr Soral.