Bojovník lehké váhy

Lotos překonal na polygonu 400 kilometrů bez problémů a provedl 14 výstřelů ze standardního 120mm kanónu. Další fází jsou předběžné testy, které začnou ještě před koncem roku.

Samohybná zbraň byla poprvé představena široké veřejnosti v roce 2017 a projekt byl zahájen v roce 2009. Konstruktéři se chystali vytvořit pro výsadkáře 152mm dělostřelecký komplex Zauralec, jehož základem je protitankové dělo Sprut-SDM1, ale nakonec dali přednost méně výkonnému, zato však mobilnějšímu a lehčímu stroji.

Lotos časem nahradí dělostřelecký minomet Nona, který byl předán do výzbroje koncem 70. let a prokázal velmi dobré vlastnosti. Zbraň byla postavena na podvozku, který byl unifikován v jednotkách a agregátech s BMD-4M. Hmotnost bojového vozidla nepřesahuje 18 tun a dieselový motor s výkonem 450 koní jej zrychluje na silnici do 70 kilometrů za hodinu. Výkonová rezerva je 500 kilometrů. Stejně jako další technika výsadkářů může i Lotos plavat a překonávat vodní překážky o hloubce několika metrů.

Vývojáři věnovali zvláštní pozornost bezpečnosti posádky, především ochraně před vysoce přesnými zbraněmi. Pancíř je odlehčený: trup vydrží těžkou palbu z kulometů i zásahy šrapnelů. Po jeho obvodu jsou laserové indikátory, které detekují ozáření Lotosu nepřátelskými protitankovými naváděcími zbraňovými systémy.

Je to chytrá obrana. Přijaté informace se automaticky přenášejí do odpalovačů aerosolových granátů, které míří na zdroj záření a vystřelují munici. Vozidlo je okamžitě obklopeno hustou kouřovou clonou a mate nepřátelské vysoce přesné střely působící v laserovém a infračerveném dosahu.

Lotos místo Nony

Ve srovnání s předchůdkyní se výrazně zvýšily útočné schopnosti. Věž je automatizovaný bojový úsek. Zbraň je ovládána na dálku. Zaměřovač je v přední části vozidla společně s mechanikem a řidičem v jedné osobě, velitel posádky a nabíječ jsou ve věži. Další zvláštností je to, že výsadek z letadla je možný společně se všemi členy posádky. V Noně může při výsadku ze vzduchu zůstat ve voze pouze velitel a mechanik-řidič.

„Dělo bylo vybráno na základě toho, že Lotos byl postaven na základně BMD-4, jehož konstrukce se z hlediska rozměrů a hmotnosti dobře hodí pro výsadkářskou techniku,“ vysvětlil Sputniku vojenský expert Alexej Leonkov.

„Pokud dojde k překročení hmotnostních a rozměrových charakteristik,

vojenská dopravní letadla Il-76 nebudou moci vzít na palubu dostatek samohybných děl a v bojových operacích jsou potřeba minimálně dvě.“

Munice Lotosu je dvakrát větší než munice Nony - řádově 55 výstřelů. Díky delší hlavni a úsťové brzdě dosahuje efektivní dostřel 13 kilometrů. Podle vývojářů je však speciální klouzavá munice schopná letět až 20 kilometrů.

Zbraň se zaměřuje v horizontální rovině na 360 stupňů. Navíc jsou vertikální elevační úhly děla od mínus čtyři do plus 80 stupňů. To znamená, že samohybná zbraň může střílet jako dělostřelecké dělo, houfnice nebo minomet. Kromě toho zajišťuje plně automatickou střelbu i při absenci posádky. Pomocná výzbroj - kulomet 7,62 mm s dálkovým ovládáním.

Leonkov také uvedl, že díky moderním komunikačním prostředkům lze novou samohybnou zbraň snadno integrovat do automatizovaného systému vojenského velení.

„Posádka dostává informace o cílech buď od regulátorů střelby ze země, nebo od dronů,“ řekl odborník. „Vytvoří se určitý průzkumný a střelecký obrys, který umožní přesně zničit objekty obrany nepřítele. To je velmi důležité a přináší to velké výhody v boji. Zejména během operací v týlu nepřítele, když je omezený počet munice.“

Tanky a Spruty

Lotos není jedinou novinkou vyvinutou speciálně pro výsadková vojska. V nadcházejících letech budou tato vojska vybavena nejmodernějšími zbraněmi a mnohé prototypy nabyly podstatně „větší váhu“ a získaly široké útočné možnosti.

Například za dva roky budou dokončeny státní zkoušky obojživelného tanku Sprut-SDM1: 125milimetrový dělostřelecký raketový systém nezaostává v bojové síle za hlavními bojovými tanky T-80 a T-90, ale z hlediska mobility je blízký lehkému BMD.

Spruty mají být používány jako silný prostředek k obraně předmostí, k provádění rychlých útoků na nepřátelský týl, stejně jako k ochraně kolon lehkých obrněných vozidel během přesunu.

„Pravděpodobný nepřítel je vyzbrojen novými prostředky ničení a sází na mobilní jednotky,“ dodává Leonkov.

Lehce obrněná technika NATO je dnes stále více vybavena automatickými děly velkého kalibru. Provádět bojové mise na starém ‚brnění‘ by tak pro nás bylo nejen velmi nákladné, ale dokonce sebevražedné.

Nedávno byly ve výsadkových vojscích vytvořeny plnohodnotné tankové jednotky. Na západě se takové jednotky nazývají aeromobilní jednotky. Například v minulém roce se bataliony s tanky T-72B3 objevily ve výzbroji tří výsadkových útvarů. V budoucnu bude dalších pět útvarů výsadkových vojsk vybaveno těžkou vojenskou technikou.

Podle odborníků tanky výrazně zvýší palebnou sílu „okřídlené pěchoty“ a umožní ještě efektivněji řešit bojové úkoly v jakýchkoliv konfliktech.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.