Tento obrázek je překvapivě podobný předpokládaným parametrům hypotetické „deváté planety“ obíhající kolem Slunce daleko za hranicemi Kuiperova pásma.

Článek popisující výsledky práce publikoval mezinárodní tým astronomů v časopise The Astronomical Journal. Pracovali na něm odborníci z Kalifornské univerzity, Institutu SETI, řeckého Ústavu astrofyziky a Evropské jižní observatoře.

Snímky dvojhvězdné soustavy HD 106906 v optickém a infračerveném rozsahu, pořízené Hubbleovým orbitálním teleskopem, byly podrobně analyzovány. Údaje získané pozorováním dané oblasti po dobu 14 let byly pečlivě zkoumány z hlediska snížení jasu hvězd. K upřesnění vzdáleností a poloh objektů v Galaxii vědci použili nedávno aktualizovaný astrometrický katalog sestavený na základě práce vesmírného dalekohledu Gaia.

Díky tomu astronomové objevili několik dříve nepozorovaných přesahů hvězd sousedících s HD 106906 na obloze neznámým objektem. Použité přístroje umožnily určit změny v zobrazeních, jejichž úhlová velikost je dokonce menší než jeden pixel. Na základě souhrnu všech údajů může být jediným důvodem snížení jasu hvězd na zobrazeních pouze planeta HD 106906 b. Na základě toho vědci vypočítali přibližné parametry jeho oběžné dráhy:

• nejvzdálenější bod oběžné dráhy (periastron) od středu soustavy binárních hvězd - od 190 do 990 astronomických jednotek (28,4-148,1 miliard kilometrů);


• sklon vůči akrečnímu disku - 22-63 nebo 30-71 stupňů;


• hvězdné období (rok, úplná rotace kolem centrálního tělesa) - asi 15 tisíc let.

Takové podstatné nesrovnalosti jsou způsobeny skutečností, že se podařilo najít nové „stopy“ exoplanety pouze na dvou snímcích pořízených v letech 2004 a 2017. Již známá pozorování provedená od objevu HD 106906 b v roce 2013 neposkytla dostatek informací k upřesnění oběžné dráhy. Nicméně vědci docházejí k závěru, že toto neobvyklé nebeské těleso s vysokou pravděpodobností neutíká od dvojhvězdy, ale obíhá kolem ní.

Zbývající charakteristiky HD 106906 b, podle nových údajů a pozorování v rámci předchozích studií, se odhadují následovně. Věk - asi 13 milionů let, hmotnost - přibližně 11 Jupiterů, průměrný poloměr oběžné dráhy - řádově 738 astronomických jednotek (110 miliard kilometrů).

Je pozoruhodné, že planeta je velmi horká: její povrchová teplota se odhaduje na minimálně 1500 stupňů Celsia. To je způsobeno buď skutečností, že byla vytvořena zcela nedávno, nebo termonukleárními reakcemi probíhajícími v jejím jádru. V druhém případě může být HD 106906 b hnědým trpaslíkem.

Tato exoplaneta vzdálená 336 světelných let od Země je mimořádně zajímavá pro astronomy a astrofyziky z různých důvodů. Za prvé, systém, v jehož blízkosti byla objevena, je mladý, je mu teprve asi 15 milionů let. Kolem dvojhvězdy se otáčí akreční disk, v němž mohou vznikat planety. Za druhé, HD 106906 b je příliš masivní na svou pozici v systému: na okraji plynového a prachového disku daleko od hvězd není dost materiálu k tomu, aby vytvořil tak velkého plynného obra. A není zcela jasné, zda tato exoplaneta do soustavy patří, nebo z ní pouze vylétá.

Existuje několik teorií vysvětlujících polohu HD 106906 b v soustavě. Podle první z nich byla exoplaneta vyhozena ze své oběžné dráhy, která je relativně blízko hvězdy, gravitační interakcí s jinou hvězdou. Podle jiných tato exoplaneta buď bloudila a HD 106906 ji zachytil z okolního prostoru, nebo to ze Země pouze vypadá, že do této soustavy patří. Nejpravděpodobnější je úplně první varianta. Potvrzují to nejen počítačové simulace: v oblaku plynného prachu kolem HD 106906 objevili odborníci poruchy, které lze připsat tomu, že na něj dopadla exoplaneta přecházející na protáhlou a vzdálenou oběžnou dráhu.

Tento objev poskytuje další důvod k zamyšlení: vlastnosti oběžné dráhy HD 106906 b jsou pozoruhodně podobné parametrům hypotetické „deváté planety“ kolem Slunce. V různých obdobích studia sluneční soustavy nepřetržitě vyvstávaly hypotézy o existenci dosud neobjevených planet. Začaly vznikat s novou energií po objevení řady transneptunických objektů s neobvyklými oběžnými dráhami. V roce 2016 se dokonce objevila odůvodněná teorie, podle níž se kolem Slunce v mimořádně velké vzdálenosti otáčí plynný obr nebo jiný masivní objekt.

Nehledě na to, že při modelování vývoje sluneční soustavy přítomnost další velké planety dává odpověď na mnoho záhad, její existence dosud nebyla potvrzena. Navíc samotná existence „deváté planety“ může vyvolat ještě více otázek než odpovědí. Někdy vznikají velmi neobvyklé teorie: například, že to není planeta, ale malá černá díra. Velká vzdálenost od Slunce a anomální sklon takového objektu by měly být podobné orbitálním parametrům HD 106906 b. A práce publikovaná v The Astronomical Journal potvrzuje, že podobné jevy se v naší Galaxii vyskytují.