Vypadá to, že díky tomuto kroku se Evropská unie definitivně vyhne hrozícímu rozpočtovému provizoriu. Nejnovější informace navíc hovoří o tom, že se nová podmínka bude vztahovat na celý historicky největší balík společných unijních peněz. Jeho celkový objem činí přes 1,8 bilionu eur (cca 48 bilionů českých korun).

Za zmínku stojí i to, že z bezmála téměř dvoubilionového rozpočtu budou moci unijní země začít čerpat prostředky hned od ledna, v případě Fondu obnovy je tomu jinak. Peníze z daného fondu, který obsahuje 750 miliard eur, budou k dispozici až poté, co národní parlamenty schválí využití nových daní a poplatků jako příjmů unijní kasy. Z nich má totiž Evropská komise v plánu splácet půjčku, kterou si bude muset na finančních trzích kvůli mimořádnému fondu vzít.

„Položili jsme základy pro nový začátek, pro zelenější a férovější Evropu,“ řekl ke schválení bezprecedentního balíku předseda EP David Sassoli.

Šéf europarlamentu tím odkazoval na fakt, že podstatná část peněz z rozpočtu i fondu má sloužit jako podpora pro přechod EU ke klimaticky odpovědnému hospodářství.

V neposlední řadě uveďme, že se Česká republika bude i v následujícím sedmiletém období řadit k čistým příjemcům z rozpočtu, i díky mimořádnému fondu bude moci vyčerpat celkem až 960 miliard korun.

Postoj Maďarska a Polska

Připomeňme, že Polsko a Maďarsko nedávno vetovaly finanční plán a balíček evropské hospodářské obnovy kvůli nesouhlasu s přidělováním finančních prostředků s ohledem na dodržování zásad právního státu členskými státy EU, jak je chápou v Bruselu. Maďarsko a Polsko čelí obviněním, že tyto zásady porušují.

V otázce rozdělování Fondu obnovy Polsko a Maďarsko dříve podpořilo i Slovinsko. Naopak Praha ani Bratislava své partnery ve Visegrádské skupině nepodpořily.