Ještě na začátku pandemie majitel obchodu s potravinami Capitol Supermarket v centru Washingtonu Joo Park zjistil novou a nepříliš dobrou tendenci. Alespoň jednou za den se někdo pokusil ukradnout z prodejny balení masa, rýže nebo jiného zboží, které schovával pod bundou. Ve velkém množství začali z obchodu mizet jednorázové plenky, šampony a prací prášky, píše The Washington Post.

Podle Parkových slov jsou od té doby krádeže častější – i přesto, že vedoucí postavil více zaměstnanců u vchodu a začal zákazníky žádat, aby tam nechávali své batohy. Když Park chytí zloděje, nezavolá policii, ale prostě mu zakáže prodejnu navštěvovat.

„V době pandemie je to mnohem složitější. Lidé říkají: Prostě jsem měl hlad. A co potom mám dělat?“ řekl vedoucí obchodu.
Jak podotýká list, recese způsobená koronavirem měla za následek nezaměstnanost a ekonomickou nejistotu. Zdroje pro vládní příplatky, které pomáhaly milionům Američanů přežívat, jsou už dávno vyčerpány, a zatím není jasné, kdy se úřady po měsících nečinnosti dohodnou na nových opatřeních na podporu obyvatelstva. „Hlad pokračuje, a to v měřítku, které jsme neviděli po desetiletí,“ zdůrazňuje The Washington Post.

V důsledku toho roste počet Američanů, kteří musí „krást jídlo, aby přežili“. Soudě podle besed s desítkami představitelů maloobchodu, odborníků v oblasti bezpečnosti a policistů po celé zemi, se od začátku pandemie počet krádeží v obchodech znatelně zvýšil, a dochází k tomu mnohem častěji než za předchozích hospodářských krizí. Je příznačné také to, jaké zboží Američané kradou – jde o ty nejzákladnější potraviny, jako jsou chléb, těstoviny a dětská výživa.

Podle slov šéfa bezpečnostního podniku Aegis Jeffa Zisnera se nyní zaznamenává růst počtu drobných přestupků: „Ne že by na obchod zaútočila banda, vzala televizory a běžela pryč. Jde o docela jiné zločiny – lidé kradou spotřební zboží a věci určené pro děti a nemluvňata.“
WP upozorňuje na to, že na pozadí rychle rostoucího počtu nakažení a zpomaleného obnovení ekonomiky vypadají prognózy do nejbližší budoucnosti neradostně. Více než 20 milionů Američanů dnes žije za podporu v nezaměstnanosti. Nedokáží-li zákonodárci připravit včas nový balík stimulujících opatření, hned po Vánocích přestane 12 milionů lidí dostávat podporu. A i když už dosáhli kongresmani určitého pokroku v návrhu zákona na 908 miliard dolarů, detaily se dosud propracovávají, a čas utíká.

Mezitím podle informace Ministerstva zemědělství USA v letošním roce trpí hladem 54 milionů Američanů – o 45 % více než v roce 2019. A kvůli škrtům v rozpočtu na programy potravinové pomoci a vypršení platnosti řady stimulujících opatření dobročinné potravinové banky nezvládají proudy žadatelů, kteří čekají několik hodin v dlouhých frontách, aby dostali nějaké jídlo.

Kvůli růstu počtu nakažených v některých státech včetně Kalifornie, Nevady, Marylandu a Pensylvánie zavádějí úřady znovu omezovací opatření, která nevyhnutelně povedou k finančním ztrátám ve sféře služeb, která už utrpěla škody, pokračuje The Washingtoin Post.
Před pandemií 21letá obyvatelka státu Maryland Jean úspěšně spojovala mateřství, studium a práci sekretářky. Američanka si nedávno koupila své první auto, ale v dubnu byla nečekaně zavřena mateřská školka, kam chodil její syn, a musela odejít z práce, protože neměla s kým nechávat doma dítě. Propuštění na vlastní žádost ji připravilo o možnost ucházet se o podporu v nezaměstnanosti. Říká, že jí nejméně třikrát odmítli stravenky, a do potravinových bank přestala chodit kvůli dlouhým frontám.

Úspory Jean došly už v květnu, a když zůstala bez jakýchkoli existenčních prostředků, začala pomalu krást potraviny v místním supermarketu Walmart. Jak se Američanka přiznala, schovává v kočárku mleté maso, rýži nebo brambory, ale přitom si vždy koupí něco levnějšího, třeba balení cigaret M&M. A pokaždé si řekne: Bůh bude mít pro mne pochopení.

„Myslela jsem si, že když mě chytí, řeknu jim: Promiňte, nechtěla jsem přece ukradnout televizor. Prostě jsem si nevěděla rady. Nechtěla jsem udělat nic špatného. Prostě jsme měli hlad. Nejsem samozřejmě na to hrdá, ale musela jsem to udělat,“ sdělila Jean v rozhovoru pro The Washington Post.

Podle informací listu jedna čtvrtina všech ztrát v maloobchodním byznysu připadá obyčejně na zaměstnance – ztracené zboží, ukradená hotovost nebo chyby. S růstem počtu krádeží se tento poměr ale změnil. Jak vysvětluje kriminalista z Floridské univerzity a vedoucí analytického střediska pro zamezení ztrát v byznysu Read Hayes, podobné tendence se vždy projevují v době národních krizí – po teroristických útocích z 11. září začali lidé krást v obchodech o 16 procent častěji, po velké recesi z roku 2008 o 34 procent. Ale nyní podle odhadů odborníka, který udržuje styky s velkými maloobchodními sítěmi, je situace ještě vážnější.

Obyvatelka Virginie 28letá Sloane řekla, že od září krade periodicky z prodejen avokádo, houby nebo jinou čerstvou zeleninu a ovoce. Bojí se, že ji jednou chytí, a proto si vždy bere jen málo. „Když jí člověk denně laciné jídlo, je příjemné si někdy dovolit nějaké to avokádo,“ říká dívka.

Před pandemií pracovala Sloane ve sféře potravinářského průmyslu, pak ale byla propuštěna. Její přítel byl několik měsíců na neplacené dovolené, a pak z práce odešel, protože si myslel, že je nebezpečné vycházet ven – a zase ho propuštění na vlastní žádost připravilo o podporu v nezaměstnanosti. „Všechno je špatné: promeškali jsme termíny zaplacení účtů, pronájmu obydlí, za devět dnů nám vezmou auto za neplacení. Byla jsem vždy velmi soběstačná, a teď mám prostě hnusný pocit z této zoufalé situace,“ říká Američanka.

Sloane zdůraznila, že krade raději jen ve velkých síťových obchodech, protože ty snadno nahradí ztráty, na rozdíl od drobného byznysu.

Představitel onoho drobného byznysu Joo Park z Capitol Supermarket říká, že uvažoval o možnosti najmout speciální strážce ve stejnokroji, aby zloděje vyplašili, spočítal ale, že to vyjde příliš draze pro rodinný byznys, který už musel propustit více než polovinu zaměstnanců.
Policisté, s nimiž WP mluvil, tvrdí, že vyřešit krádeže v obchodech je velmi těžké, navíc jsou málokdy ohlášeny. Podle slov ředitelů některých obchodů v zásadě nevolají policisty, protože to nestojí za ztracený čas a peníze.

Podle informace amerického Byra pro sčítání lidu v polovině listopadu téměř 26 milionů lidí čili každý osmý Američan oznámili, že mají nedostatek potravin. Je to rekordní ukazatel od okamžiku, kdy začalo byro sbírat tyto údaje, tedy od roku 1998.

„Předpokládá se, že jsme největší a nejbohatší země světa. A přitom nemáme systém sociální ochrany pro podobný případ?“ bouří se vedoucí organizace, která zkoumá problémy potravinové bezpečnosti –  Food Tank, Danielle Nierenberg. „Lidé musí krást, zatímco by neměli mít nedostatek. A to je velká americká tragédie.“

Alex v květnu dokončila magisterské studium a hned se ocitla bez práce, bez peněz a v karanténě. Větší část svého jednorázového příplatku v částce 1200 dolarů utratila dívka na pronájem, ostatní za potraviny. Všechno ostatní – vitaminy počínaje a konče hygienickými potřebami – ukradla podle jejích slov v nejbližší prodejně Whole Foods Market. I když má v současné době práci, za niž dostává 15 dolarů za hodinu, i nadále jen taktak vychází s penězi a krade i nadále. Alex říká, že nemá pocit viny, protože je to těžké, když patří člověk ke třídě, která tolik ztratila v době krize, zatímco jiná třída, k níž patří také majitel Whole Foods Jeff Bezos, jeden z nejbohatších lidí na zeměkouli, z pandemie jen bohatne.

Mladá maminka Jean si našla práci a teď pravidelně věnuje peníze místní potravinové bance.  Doufá, že už nikdy nebude muset krást, i když pocit bezpečnosti a stability stejně nemá. „Vím, co je to – dělat vše, co můžeš, a nic nedokázat. A vím, že se mi něco podobného může stát znovu,“ říká Jean.