Během několika posledních desetiletí paleontologové objevili mnoho dinosaurů se zachovanými krycími strukturami, které umožňují lépe pochopit původ peří a fylogenetické vztahy mezi dinosaury a ptáky.

Vědci ze Státního přírodovědného muzea v německém Karlsruhe při probírání sbírky fosilií našli vzorek ložisek vápence v severovýchodní Brazílii s pozůstatky neznámého druhu dinosaura, který nebyl větší než současná slepice.

Poté, co vědci prozkoumali pomocí rentgenových metod části fosilií ukrytých v kameni, dokázali prozkoumat vlastnosti vnitřních orgánů i prvky dokonale zachovaného vnějšího povrchu těla zvířete.

„Na tomto zvířátku je zvláště neobvyklá přítomnost dvou velmi dlouhých, úzkých, pravděpodobně tuhých desek, vyčnívajících z jeho ramen, které byly pravděpodobně používány k upoutání pozornosti partnera, při soupeření nebo k zastrašení nepřítele,“ uvádí tisková zpráva slova Davida Martilla, jednoho z autorů výzkumu a profesora Portsmouthské univerzity ve Velké Británii.

„Zdá se, že je to samec, přičemž mladý, což je překvapivé vzhledem k tomu, že nejsložitější prostředky sebepředvádění se u zvířat obvykle objevují v dospělosti.“

Vědci také z dobře zachovalých otisků zjistili, že záda zvířete byla pokryta hřívou s dlouhou srstí. Vědci nikdy nic podobného ve fosilním záznamu neviděli.

Autoři dali novému druhu název Ubirajara jubatus, což v překladu z jazyka domorodého brazilského národa tupi znamená „pán kopí“. Tento název mu byl dán kvůli ramenním výrůstkům ve tvaru kopí, které byly podle vědců tvořeny keratinem. Každý z nich měl uprostřed malý ostrý hřeben.

„Oštěpy“ byly umístěny tak, aby nepřekážely v pohybu končetin a neomezovaly zvíře během pohybu nebo lovu.

Vědci předpokládají, že neobvyklá ozdoba zvyšovala šance na pokračování rodu. Podle autorů ji zástupci Ubirajara jubatus s největší pravděpodobností používali, stejně jako současní bažanti, k upoutání pozornosti samiček.

„Víme, že mnoho dinosaurů mělo kostnaté hřebeny, trny a límce, které pravděpodobně používali k předvádění se, ale u současných ptáků je moc často nevidíme. U ptáků jsou hřebeny vytvořeny z peří,“ říká první autor článku, profesor Robert Smith z Portsmouthské univerzity.

Vědci se domnívají, že malý dinosaurus Ubirajara jubatus se svými keratinovými šípy tvoří mezistupeň mezi skutečnými dinosaury a ptáky.

„Kosti vyžadují pro růst a podporu těla hodně energie, jsou také těžké a při zlomení mohou způsobit vážná zranění,“ pokračuje Smith.

Keratin je materiál, z něhož jsou tvořeny vlasy, peří a šupiny, a je nejlepší alternativou pro takové malé zvíře. Keratin je pro tělo levnější, je lehký, pružný a v případě poškození jej lze pravidelně vyměňovat.

Ubirajara jubatus žil asi před 110 miliony let v aptské fázi křídy a je morfologicky úzce spjat s evropským jurským dinosaurem Compsognathem. Je to první dinosaurus ne ptačího původu, se zachovaným vnějším pokrytím, který byl nalezen na území pravěkého superkontinentu Gondwana.