Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček informoval, že po setkání Stálého výboru pro jadernou energetiku a opozičních stran byly vypracovány čtyři varianty vyhlášení tendru na stavbu pátého bloku JE Dukovany. Tyto varianty do konce ledna roku 2021 projednají parlamentní strany. 

V návazností na bezpečnostní obavy o možném ohrožení zájmů státu opozice trvá na vyloučení ruského Rosatomu a čínské společnosti CGN, a to již na začátku soutěže. Za nejpříznivější variantu ministr Havlíček považuje model 3+2, kdy dvě zmíněné společnosti budou součástí konsorcia, kde nebudou hrát hlavní roli. K dalším variantám patří účast všech pěti uchazečů o tendr, vyloučení dvou zmíněných firem nebo vyhlášení soutěží novým kabinetem až po podzimních volbách v příštím roce.

I když se podle Havlíčka s vypsáním tendru do konce roku nepočítá, dle slov premiéra Andreje Babiše bude soutěž vyhlášena již za dob působení současné vlády. Premiér to sdělil v reakci na výzvu sdružení Energetické Třebíčsko spolu s dalšími sdruženími a Vysočinskou hospodářskou komorou. Ve svém apelu tyto organizace prosily premiéra a vládu o dodržení termínu vyhlášení tendru na nový jaderný blok v Dukovanech.

Politizovaný projekt

Obrátili jsme se na vědce RNDr. Vladimíra Wagnera, CSc., z Ústavu jaderné fyziky AV ČR, aby vysvětlil, co znamená model 3+2 v praxi pro Českou republiku a co přinese podobný model potenciálním dodavatelům. Následující vyjádření  Wagnera reprezentují jeho osobní názory. V rozhodování o tendru hraje zcela jasnou roli politika. Vládní strany a opozice celý projekt posuzují odlišnou optikou. 

„Setkání výboru a jeho závěry jsou reakcí na to, že některé politické strany rozehrály kartu s vyřazením firem, které jsou ze států považovaných za ideologického soupeře, z tendru pro výstavbu bloku v Dukovanech. Problém je, že jde o firmy, které by mohly mít v tendru z čistě technického a ekonomického pohledu velmi silnou pozici. V případě nového jaderného bloku jde o velmi dlouhodobou strategickou investici. Během jednání s uchazeči i při samotné výstavbě se může vystřídat u vlády několik politických garnitur. Je tak potřeba zajistit shodu na průběhu tendru přes široké spektrum politických subjektů, aby byla zajištěna kontinuita i při střídání politiků u moci,“ řekl v úvodu vědec.

Dle Wagnera je vyřazení účastníků z Číny a Ruska ze soutěže současně nejpreferovanější variantou opozičních stran: „Jejich důvody jsou ideologické a geopolitické. Do značné míry také využívají toto téma k politickému boji proti vládním stranám. Naopak vládní strany požadují otevřený tendr pro všechny uchazeče s tím, že vliv geopolitických rizik bude zahrnut do jeho podmínek. Argumentují hlavně ekonomickými hledisky. Hlavní z nich je skutečnost, že ve volné soutěži více kandidátů lze dosáhnout daleko lepší ceny i dalších příznivějších podmínek pro investora. Z důvodů zmíněné neshody politických subjektů tak vláda vypsání tendru odložila.“

Vědec také poznamenal, že k případné formě varianty 3+2 se může vyjádřit pouze laicky, jelikož to nejspíše vyžaduje názor politologa nebo právníka. Nicméně, podle jeho slov si není jistý, zda o formě realizace této varianty mají představu i účastníci daného jednání. Poznamenal také, že „velice subjektivní ideologické náhledy některých zmíněných politiků“ může uspokojit nejspíše jediná varianta. 

„Tato diskuze byla vyvolána ideologickým postojem některých politiků a nelze odhadnout, jaká varianta omezení účastí Číny a Ruska by tyto politiky uspokojila. Není také vyloučeno, že je uspokojí pouze úplné vyřazení těchto uchazečů,“ poznamenal Wagner. Podle něho je tak velmi pravděpodobné, že by opozici jako garanční firma neuspokojila společnost provázaná s Rosatomem.

Příklad podobného projektu v Evropě

Fyzik v komentáři také připomněl evropské jaderné projekty ve Finsku a Maďarsku, ve kterých byli použiti dodavatelé ze tří států. „Je možné, že by stačilo uplatnění varianty podobné té z Hanhikivi a Pakše, kdy je jaderný ostrov z Rosatomu, turbína z GE Steam Power a kontrolní a řídící systém pak z francouzského Framatomu. Pokud by celý projekt zaštiťovala, řídila a garantovala firma z Evropské unie a Rosatom by fungoval jako subdodavatel jaderného ostrova, tak by to třeba mohlo vyhovovat. Pochopitelně by vše záviselo na konkrétní smlouvě,“ podotkl vědec.

Čím je projekt pro dodavatele atraktivní?

Dle názoru vědce by celková situace byla jasnější až po případném vyhlášení konkrétního tendru a definovaných požadavků na uchazeče. Následně bude možné zjistit, jestli, a v jaké formě, mohou do tendru vstoupit ruský a čínský uchazeč. Zároveň jen tehdy bude možné rozhodnout, zda se ruskému nebo čínskému uchazeči vstup do soutěže vyplatí. Podle Wagnera neposlední roli hraje i ekonomická stránka tendru.

„Jde o to, jestli bude soutěž dostatečně rovná na to, aby měli šanci v ní uspět. Vzhledem k tomu, že jedním z deklarovaných cílů přizvání těchto uchazečů je tlak na snížení ceny u těch ostatních, je asi důležité pro ruského a čínského uchazeče, jestli to není cíl jediný, a jestli mají reálnou šanci v případě kvalitní nabídky i zvítězit,“ řekl fyzik v komentáři.

Na závěr se Vladimír Wagner pozastavil i nad výhodami podobného projektu pro uchazeče o tendr. „Až po vypsání tendru tak bude jasné, zda to pro tyto uchazeče bude zajímavé. Připomeňme, že každá příprava nabídky do takového tendru je velmi náročná, a to nejen finančně. Zatím jde o tendr pouze na jediný blok. To je nejmenší počet a nemusí to být příliš atraktivní, zvláště v případě, kdyby tendr nebyl rovný. Teoreticky by sice mohl vést k pokračování v podobě dalšího bloku v Dukovanech a dalších dvou v Temelíně, ale takové pokračování je velmi nejisté. Výhodou pro Rosatom by mohlo být, že by zde mohl velmi dobře využít podklady a zkušenosti z projektů v Maďarsku a Finsku. Zároveň by dále rozvinul své zkušenosti a kontakty potřebné pro případné další projekty v Evropě,“ uvedl odborník na energetické zdroje.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.