ČTK informovalo, že toto dvě strany dlouhé usnesení má daný výbor v plánu projednat ve středu, a to na plénu horní komory. Dokument poskytl k nahlédnutí předseda výboru Pavel Fischer (nezávislý).

Senátní výbor argumentoval tím, že Bezpečnostní strategie státu z roku 2015 výslovně uvádí povinnost vlády zajistit energetickou bezpečnost tak, aby projekty „nepředstavovaly hrozbu jejich zneužití při prosazování hospodářských a politických zájmů cizí moci na úkor Česka“.

Stejně tak se odvolával na to, že Bezpečnostní informační služba (BIS) ve svých výročních zprávách už delší dobu pravidelně informuje o pokusech Ruska ovlivnit rozhodování Česka v oblasti energetiky. A stranou nezůstala ani Čína, jelikož ta je v této souvislosti zmíněna ve výroční zprávě BIS za rok 2017.

Proč Rusko a Čínu v tendru nechtějí?

Následně si výbor stojí za tím, že výběr partnera strategického odvětví, kterým jaderná energetika bezesporu je, zavazuje na desítky let. Z tohoto důvodu je potřeba prosadit bezpečnostní záruky formulované na základě současných doporučení bezpečnostních institucí.

A z výboru se ozvala i kritická slova na adresu vlády. Ta si totiž podle něj vymezila na posouzení bezpečnostních aspektů projektu velmi málo času, nevypořádala uspokojivě připomínky bezpečnostních institucí a projevovala spěch s vyhlášením soutěže.

„Je nežádoucí, aby se na strategické stavbě jaderného bloku podílely společnosti s účastí států, které přistupují k zemím NATO jako k nepřátelským nebo jejichž představitelé jsou na sankčním seznamu EU,“ vysvětlil výbor.

Následně se na vládu obrátil s výzvou, aby „považovala bezpečnost Česka, včetně energetické bezpečnosti, za prioritu, jež je z principu nadřazena ekonomické výhodnosti staveb a projektů“. Stejně tak výbor požaduje, aby vláda bez odkladu zapracovala bezpečnostní garance do kritérií závazných pro realizaci soutěže na stavbu jaderného bloku. A v neposlední řadě zdůrazňuje, že by vláda neměla Rusko a Čínu do soutěže vpustit, a to ani v roli subdodavatelů.

Připomeňme, že případnou účast těchto dvou zemí v dukovanském tendru již delší dobu kritizuje část opozice.

Nicméně, ministr průmyslu Karel Havlíček se minulý týden nechal slyšet, že by rád dosáhl shody s opizicí ohledně tendru nového jaderného bloku v Dukovanech. I proto nebude výběrové řízení na nový blok vypsáno do konce roku, jak původně plánovala společnost ČEZ. Stálý výbor pro jadernou energetiku podle Havlíčka jednal o čtyřech možných variantách, které do konce ledna proberou šéfové parlamentních stran a následně se rozhodne. Ministr však považuje za nejpřijatelnější variantu, v níž by se Rusko a Čína mohly zúčastnit v dodavatelských konsorciích, ale nebyly by vůdčí, a zbylí členové by byli z Evropské unie a NATO.

Dostavba bloku Dukovan

Koncem července 2020 stát a energetická společnost ČEZ podepsaly smlouvu k novému bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Jeho stavba by měla začít v roce 2029, do provozu by měl být uveden v roce 2036.
Zájem o zakázku z Česka projevilo několik společností – Rosatom (Rusko), Westinghouse (USA), KHNP (Jižní Korea), EDP (Francie) a China General Nuclear (Čína).

Opozice požaduje vyřadit Rosatom a China General Nuclear z řad uchazečů, poukazuje na údajné bezpečnostní hrozby ze strany Ruska a Číny. Premiér Andrej Babiš však na její požadavky nepřistoupil. S jeho názorem se ztotožňuje i generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

„V zájmu ČEZ je mít soutěž co nejvíce uchazečů, kteří budou proti sobě soutěžit, a tím pádem se vzájemně nutit k vylepšování nabídek, protože potřebujeme získat co nejlepší nabídku nakonec. Z tohoto důvodu není zájmem ČEZ, aby kohokoliv vyřazoval,“ prohlásil.