Archeologové z Démokritovy thrácké univerzity v Řecku prováděli vykopávkové práce v jeskyních Sima de los Huesos ve Španělsku. Našli přibližně 7 500 kostí patřících minimálně 29 lidem druhu Homo heidelbergensis (člověk heidelberský), kteří žili asi před půl milionem let a byli předky neandrtálců. Vědci zkoumali fosilie a v nich obsažené fragmenty DNA. Výsledky práce byly prezentovány v časopise L'Antropologie.

Analýza ukázala, že hominidé, zejména dospívající, měli renální osteodystrofii, křivici a další nemoci spojené s nedostatkem vitaminu D a netypické pro pravěké lidi. Biologové je však často nacházejí u zvířat, která pravidelně uléhají k zimnímu spánku.

Autoři výzkumu Antonis Barciokas a Juan Luis Arsuaga předpokládají, že Homo heidelbergensis uléhali k zimnímu spánku do jeskyní, kde strávili dlouhou dobu bez slunečního světla.

„Tato myšlenka může znít šíleně a je dost šílená, než aby to byla pravda,“ řekl Barciokas.

Vědci se domnívají, že Homo heidelbergensis přežili jednu z nejtěžších dob ledových za poslední milion let. To možná donutilo hominidy přizpůsobit se novým podmínkám a dalších 50 tisíc let se každou zimu ukládali k zimnímu spánku. Barciokas dodal, že ostatní hominidé nepotřebovali zimní spánek, neboť žili v teplejším podnebí nebo měli neustálý přístup k tučnému masu, které až dosud pomáhá obyvatelům Dálného severu překonat nedostatek vitaminu D.

Autoři výzkumu se domnívají, že jejich přístup pomůže definovat životní cyklus a fyziologii vyhynulých lidských druhů. Přitom jsou připraveni zvážit alternativní hypotézy.

Některé vědce však archeologické důkazy nepřesvědčily. Například Megan Brickleyová z McMasterovy univerzity v Kanadě je přesvědčena, že ostatky z jeskyní Sima de los Huesos nemají jasné známky křivice a mohou existovat i jiné příčiny kostních defektů, které zatím vědci neznají.

Jiní odborníci však nepovažují samotnou myšlenku zimního spánku za fantastickou, protože pravěcí lidé mohli takto trávit mimořádně studené zimy.

Drew z Aljašské univerzity ve Fairbanksu dokonce uvažuje o tom, co u moderních lidí vyvolává reakci podobnou hibernaci (zimnímu spánku). To může být užitečné při léčbě určitých onemocnění, jako je například mozková mrtvice a srdeční zástava. „Naučili jsme se vypínat ‚termostat‘, který snižuje metabolismus a tělesnou teplotu,“ říká.

„Toto je první krok k tomu, aby se lidé dostali do stavu podobného zimnímu spánku.“