Již dávno není tajemstvím, jak velký vliv má střevní mikroflóra na naše zdraví, a dokonce i na stav mysli. Ve většině případů se však přesně neví, jak bakterie ovlivňují mozek.

Jeden takový mechanismus objevil tým francouzských vědců vedený Pierrem-Marie Lledem z Pasteurova institutu, jejichž článek byl publikován v časopise Nature Communications.

Autoři prokázali, že u laboratorních myší s depresí vyvolanou umělým stresem se mění i mikroflóra. Jejich depresivní stav lze navíc přenést na zdravá zvířata pomocí transplantace stolice - transplantace přípravků mikroflóry izolované z „depresivních“ myší. Po této proceduře prokázali jak odpovídající biochemické markery v mozku, tak charakteristické chování.

Vědci zjistili, že to významně mění práci endokanabinoidního systému (endokanabinoid, eCB) - jednoho z klíčových mechanismů regulace neuronů a celého organismu. Tyto signální molekuly a receptory byly poprvé objeveny v 90. letech při studiu narkotických účinků účinné látky v konopí, tetrahydrokanabinolu, odkud systém dostal svůj název. Jeho funkce dosud nebyla zcela prozkoumána, ale ukázalo se, že endokanabinoidní systém je zapojen do velmi široké škály úkolů, od stravovacího chování až po paměť, imunitu a spánek.

Snížení aktivity eCB v hipokampu - oblasti mozku, která hraje klíčovou roli při vzniku emocí, doprovází rozvoj deprese. Takové poruchy se objevily i u laboratorních myší po transplantaci mikroflóry od depresivních příbuzných. Vědci prokázali, že je to způsobeno snížením syntézy některých mastných kyselin, které slouží organismu jako prekurzory k syntéze endokanabinoidů.

Jinými slovy, stres může způsobit změny ve složení mikroflóry, což vede k narušení metabolismu mastných kyselin, což zase snižuje aktivitu eCB a může vést k rozvoji deprese. Pierre-Marie Lledo a jeho spoluautoři zpozorovali, že nejvíce klesá počet bakterií Lactobacilli. Zavedení takových mikrobů do střev „depresivních“ myší skutečně vedlo k normalizaci jejich stavu.