Maximální fáze zatmění se očekává v 17:00-17:25 SEČ, v závislosti od místa pozorování v Jižní Americe. Částečné fáze zatmění budou pozorovatelné v Jižní Americe, Polynésii, Antarktidě a Africe. V Česku zatmění viditelné nebude. Přenos této události však bude možné sledovat na webu Moskevského planetária.
V letošním roce jsme v Česku mohli pozorovat také dvě polostínová zatmění Měsíce, která proběhla 10. ledna a 5. června.
V roce 2021 podle webu astro.cz Češi uvidí prstencové zatmění Slunce, ke kterému dojde 10. června 2021. Navíc v 25. října 2022 se Evropa může těšit na částečné zatmění Slunce.
V roce 2021 v Česku nebude viditelné žádné zatmění Měsíce, na další tento jev si budeme muset počkat až do roku 2022, kdy 16. května proběhne úplné zatmění Měsíce, v ČR však bude viditelná jen částečná fáze před jeho západem.
Američtí vědci oznámili objevení zákmitů elektronického kosmického záření vznikajících v důsledku velkých slunečních erupcí. Zákmity zaznamenaly přístroje na palubě vesmírných přístrojů Voyager 1 a Voyager 2. Článek byl zveřejněn v časopise The Astronomical Journal.
Přístroje Voyager byly vypuštěny v roce 1977. V srpnu roku 2017 přeletěly hranici heliosféry a opustily sluneční soustavu. Jsou to první přístroje, které mají možnost pozorovat Slunce z mezihvězdného prostoru. Nyní, 43 let po startu, pracují i nadále a dělají stále nové objevy.
Přístroje obou Voyagerů nedávno zaznamenaly sluneční erupce dosud neznámého typu – zákmity elektronů kosmického záření urychlených nárazovými vlnami, které vznikají v důsledku velkých erupcí na hvězdě.
Několik dní po zákmitu urychlených elektronů dosáhly přístrojů na Voyagerech kmity plazmové vlny vyvolané elektrony s menší energií, a o měsíc později i samotná nárazová vlna.