„Když jsem byla obyčejný člověk, myslela jsem, že Evropa je tak blízká a velká, a její lídři tak silní, že určitě něco udělají, že nebudou sedět s rukama v klíně. Dnes chápu, že i přesto, že vyslovili své znepokojení, svoji solidaritu, nedokážou ve skutečnosti udělat nic,“ prohlásila Tichanovská v rozhovoru pro magazín New Yorker.

Poznamenala, že již několik měsíců probíhá práce „na zavedení ekonomických sankcí“ proti Minsku, ale jde to, podle jejích slov, „pomalu a obtížně.“

„Evropští lídři jednají opatrně, vždy se ohlížejí po Rusku. Je to pro nás bolestivé...Vyrůstala jsem v rodině, v které nás učili, abychom byli vděční. Takže je to, možná, moje chyba. Postupně si uvědomuji, že nemám děkovat za pouhá prohlášení o znepokojení, že máme žádat konkrétní akce. Učím se, ale velmi pomalu,“ řekla Tichanovská.

Bývalá kandidátka na prezidenta se také přiznala, že přinutila sebe, aby se po četných schůzkách se světovými lídry stala tvrdší.
„Zakázali mně mluvit o tom, že se necítím jako politička, jako vůdkyně, že jsem prostě slabá žena. Často jsem to totiž říkala, protože jsem se tak cítila,“ řekla Tichanovská.

Připomněla schůzku s bývalou litevskou prezidentkou Dalií Grybauskajteovou, která ji přesvědčila o tom, že nelze podceňovat získané zkušenosti. „Řekla mi: Dokonce když se cítíte být slabá, neříkejte to. Musíte usednout k stolu s lídry s jistotou, že jste rovněž lídr, že víte, o čem mluvíte,“ vysvětlila vůdkyně běloruské opozice.

Tichanovská dodala, že světoví lídři jí zakazovali mluvit o vlastní slabosti, protože již dokázala svoji sílu. „Říkala jsem, že nejsem politička. Možná, že právě kvůli diktatuře v moji zemi jsem měla mylnou představu o politice,“ míní Tichanovská.

Po prezidentských volbách v Bělorusku 9. srpna, v kterých již pošesté zvítězil Alexandr Lukašenko, který získal, podle dat ústřední volební komise, 80,1% hlasů, vypukly v zemi protesty opozice. Ta má za to, že zvítězila Světlana Tichanovská.

Při rozhánění akcí byl proti protestujícím, jež nesouhlasili s výsledky voleb, použit slzný plyn, vodomety, zábleskové granáty a gumové projektily. Protestní akce pokračují dodnes, největší se konají o nedělích. Konají se rovněž akce Lukašenkových stoupenců, jehož inaugurace proběhla 23. září. Pořádkové orgány informují o radikalizaci protestů v Bělorusku a o tom, že se přemísťují z ulic do dvorů.