Na summitu vystupovala i německá kancléřka Angela Merkelová, která ve svém projevu vysílaném televizně slíbila dát 500 milionů euro chudším zemím na ochranu klimatu, píše portál. „Všechny země musejí mít možnost financovat nezbytné klimatické investice,“ uvedla německá kancléřka. Merkelová dodala, že se chystá formalizovat proces financování ekologických investic do příštího klimatického summitu OSN, který proběhne v prosinci roku 2021.

Generální tajemník OSN, kromě toho, vyzval světové lídry, aby vyhlásili ve svých zemích „mimořádnou klimatickou situaci“, píše německý magazín. Guterres varoval, že pokud nebude změněn současný kurz, tak se svět již v tomto století přiblíží ke katastrofickému zvýšení průměrné teploty. Podle slov Guterrese, mimořádná klimatická situace v zemích má trvat až do doby, než bude dosaženo zcela ekologického hospodářství. V souvislosti s tím mají všechny vlády a všechny financové instituce a podniky představit své plány, jak zastavit uvolňování oxidu uhličitého do roku 2050.

Jak píše Der Spiegel, na summitu bylo vyhlášeno, že k roku 2030 Barbados a Maledivy nebudou produkovat žádný oxid uhličitý, Pákistán nebude stavět nové uhelné elektrárny a Čína začne z tohoto roku snižovat uvolňování CO2 do atmosféry. Velká Británie slíbila k roku 2030 snížit uvolňování tohoto plynu do atmosféry o 68 % ve srovnání s rokem 1990.

Nehledě na výše uvedené sliby, aktivistka Greta Thunbergová zůstala nespokojena. Jak píše německý magazín, u sebe na Twitteru označila výsledky summitu za „nedostatečné“.

„Na klimatickém summitu lídři oslavují své nestydaté triky, pustá slova, vzdálené, nic neznamenající cíle a loupež nynějších a budoucích podmínek pro život a označují to za ambice,“ napsala Thunbergová. Jak zmiňuje Spiegel, svoji nespokojenost s výsledky vyjádřili i další klimatičtí aktivisté.

V souvislosti s klimatickým summitem OSN, zvolený americký prezident Joe Biden uvedl, že se chystá vrátit svoji zemi do Pařížské dohody o klimatu, píše německý magazín.

Změny klimatu

Na začátku prosince bylo informováno o článku v časopisu Science, kde se tvrdí, že za posledních dvacet let se zvýšil rozsah teplotních anomálií v centrální Asii.

Suchá Mongolská náhorní plošina se kvůli globálnímu oteplování mění v neúrodnou poušť, jako jsou na jihozápadě USA. Lidská činnost mění klima, píšou vědci, což má dopad na ekologický systém centrálního regionu Asie. Má to nebezpečné následky pro budoucnost.

Podle vědců dosahuje klimatická situace bodu nenávratu a v ekosystému regionu dochází k ničivým změnám, jež mohou způsobit vymírání některých druhů živočichů. Změny klimatu v centrální Asii mohou ovlivnit také jiné atmosférické procesy související s klimatem na celém světě.