Aby vědci zjistili, jak souvisí jídelníček se změnami kognitivních schopností ve stáří a mohou-li některé potraviny a stravovací návyky pomoci udržet je déle, analyzovali údaje od 1787 obyvatel Velké Británie ve věku 46 až 77 let.

Údaje se podařilo shromáždit pomocí UK Biobank, rozsáhlé biomedicínské základny a výzkumného zdroje, který obsahuje podrobné genetické informace a zdravotní údaje o 500 000 obyvatelích Velké Británie.

Všichni účastníci, jejichž údaje byly použity ve studii, podstoupili několikrát test k určení kognitivních schopností (Fluid Intelligence Test - FIT). Kromě toho vyplnili dotazníky, v nichž uvedli, z čeho se skládá jejich tradiční jídelníček a zda pijí alkohol.

Účastníků se například ptali, jak často jedí čerstvou zeleninu a ovoce, jaké jídlo preferují - tučné nebo nízkotučné, zpracované či nikoliv, jaké maso jedí, zda jedí mléčné výrobky a sýry, jak často pijí kávu a čaj, zda pijí alkohol - například likér, červené nebo bílé víno.

Po analýze těchto údajů vědci došli ke čtyřem hlavním závěrům:

1. Nejvyšší účinnost v prevenci kognitivních poruch souvisejících s věkem prokázala pravidelná konzumace sýra.


2. Každodenní pití červeného vína rovněž zlepšuje kognitivní schopnosti.


3. Pozitivní vliv na dlouhodobé zachování kognitivních funkcí má i konzumace jehněčího masa jednou týdně, nikoli však jiného červeného masa.


4. Negativní dopad na kognitivní funkce související s věkem má nadměrné používání soli. Vědci doporučují těm lidem, kterým hrozí riziko Alzheimerovy choroby, snížit její konzumaci.

„Pokud vycházíme z genetických zvláštností, někteří lidé jsou více imunní vůči riziku vzniku Alzheimerovy choroby, zatímco jiní jsou vystaveni většímu riziku. Přesto se domnívám, že správný výběr potravin může zabránit nemocem a pomoci zabránit zhoršení kognitivních funkcí souvisejících s věkem. Je možné, že stříbrnou kulkou, kterou hledáme, je změna v našem jídelníčku,“ říká Brandon Klinedinst, spoluautor studie a neurolog z University of Iowa.

Auriel Willette, docent na katedře potravinářských věd a výživy člověka na Iowské státní univerzitě dodává, že ve výzkumu je třeba pokračovat. „Potřebujeme randomizované klinické studie, abychom zjistili, zda provedení jednoduchých stravovacích změn může významně pomoci našemu mozku,“ řekl.