Historie neandertálců dodnes skrývá mnoho tajemství a je zdrojem různých sporů mezi vědci. Jedním z takových sporů je i způsob pohřbívaní těl. Rituál pohřbívání podle názoru některých vědců, můžeme chápat v souvislosti s rozvojem abstraktního myšlení i jiných kognitivních schopností u neandertálců.

Avšak u vědců existuje mnoho protichůdných teorií vyvolaných rozmanitostí nálezů. Jednou z klíčových oblastí nálezu je ve francouzském La Ferrassie, kde se ve výborném stavu zachovalo několik celých a částečných koster neandertálců. Například pozůstatky neandertálského dítěte, které žilo před více než 41 tisíci lety, pomohlo vědcům odkrýt některá nová fakta o způsobu pohřbívání u neandertálců. Vědci objevili důkazy, že tělo dvouletého dítěte bylo rituálně pohřbeno. Tento fakt podle vědců může dokazovat, že neandertálci dodržovali poměrně složité rituály. Tato fakta zveřejnil časopis Scientific Reports.

Artefakt muzea v podobě pozůstatků neandertálského dítěte byl nalezen v La Ferrassie na jihozápadě Francie před padesáti lety na začátku 70 let. Archeologové, kteří učinili objev, se už tehdy domnívali, že dítě bylo pohřbeno. Avšak našli se i protivníci této teorie. Vědci proto opětovně důsledně prozkoumali kosti dítěte a přestudovali zápisní knížky archeologů, kteří se tehdy podíleli na vykopávkách. Opětovná analýza artefaktů potvrdila jejich domněnky o tom, že dítě bylo pohřbeno.

Výsledky, které získali jejich současní kolegové, potvrzují, že počáteční předpoklad vědců byl správný a dítě bylo skutečně pohřbeno. Proto zatím není možné potvrdit teorii některých vědců o tom, že se archeologové během vykopávek dopustili chyby.

Tuto teorii potvrzuje i fakt, že pozůstatky byly nalezeny ve starší vrstvě sedimentárních hornin, což svědčí o tom, že neandertálci vyhlubovali jámy, aby pohřbili těla. Ještě jedním argumentem, potvrzujícím, že neandertálci zakopávali těla, je absence na kostech stop zubů zvířat anebo jiného způsobu mechanického poškození.