V reklamním videu přesvědčuje kreativní ministryně občany o tom, že dluhopisy jsou správnou volbou, praktickým dárkem, který se postupem času stává stále cennějším.

A vy byste svým příbuzným a blízkým dal takový dárek? Sputnik se zeptal ekonoma a politologa Jaroslava Tichého.

Tichý: Hned to vysvětlím. Nápad s Dluhopisy Republiky spadá do kategorie zadlužování. Sám o sobě to není špatný nápad, neboť by umožňoval, abychom nebyli zadluženi v zahraničí, nýbrž vůči vlastním občanům, kteří by pak měli daleko větší zájem o hospodaření vlády, o počínání Poslanecké sněmovny při schvalování různých zákonů často v rozporu se zájmy ČR atd. Nebyli bychom ani pod finančním tlakem zahraničí, o který tu jde ale především. Jenže věc má háček, a to dokonce nejeden.

K takovému kroku jsme měli přistoupit již v době, kdy nastoupila vláda A. Babiše. Již tehdy měla usilovat o restrukturalizaci našeho státního dluhu tímto směrem. Nestalo se tak, neboť by to znamenalo vyvázat se zčásti z područí ECB a EU jako takové. Nyní po obrovském nárůstu zadlužení, k němuž došlo a ještě dojde, bude splácení takových dluhopisů vlastním občanům až na posledním místě za splácením našich dalších dluhů. Krom toho se ani nehovoří o výplatě dluhopisů, nýbrž jen o vyplácení úroků. Nabízené zhodnocení úroků (od 0,5 % ročně) je přitom hanebné, neboť nepokryje zdaleka ani inflaci, o které spíše jen podvědomě tušíme, do jakých výšin může zakrátko vyrazit. Pokud má být toto zhodnocení ještě zdaněno 15%, pak je to důkaz toho, že pí ministryně nikdy neměla být ministryní financí. Buď té problematice vůbec nerozumí a problémy jí dělají i elementární počty, nebo dělá z občanů hlupáky. Nechť si každý posoudí, co je horší.

Aby měl totiž kdokoliv rozumný důvod do dluhopisů této vlády (s republikou nemají nic společného) investovat, muselo by jejich nabízené zhodnocení začínat již nyní přinejmenším oněmi 4,5 %, na nichž zhodnocení nabízené pí Schillerovou ale končí až 6. rokem, kdy inflace bude již bůhví jak vysoká. Má-li být toto zhodnocení zdaněno ve výši 15 %, pak by investor obdržel fakticky jen 3,825%, což při deklarované současné inflaci 2,2 % by znamenalo skutečný výnos pro investora ve výši pouhých 1,625%. Kdyby, avšak není tomu tak.

Již koncem tohoto roku bude inflace vyšší než 2,2 %, o což se adekvátně sníží i skutečný roční výnos z těchto dluhopisů, a to možná až do červených čísel. Spodní limit zhodnocení, kdy „nula od nuly pojde“ a kdy investorovi celé zhodnocení stráví inflace ve výši 2,2 % (její skutečná výše bude koncem roku ale vyšší) je výnos 2,6 % ročně.

Za takové situace by investor nedostal fakticky nic, byl by ale do jisté míry ochráněn před inflací ve výši 2,2 % ročně za předpokladu její nezměněné výše koncem roku. Nikoliv ale 0,5 %, kdy jde o čistou ztrátu pro případného investora. Inflace ovšem dále poroste, přičemž do šestiletého období není v nabízeném zhodnocení buď vůbec či jen velmi nedostatečně promítnuta.

Jaký závěr ze s toho všeho lze udělat? Darovat dluhopisy nebo ne?

Ať se na mě paní Schillerová neurazí, ale podle mého názoru Dluhopisy Republiky se tak mění spíše na Certifikáty na hloupost. Těch, kteří je vydávají stejně jako těch, kteří by do nich investovali. Nelze ale nic namítat proti tomu, když paní ministryně sama dostane takové dluhopisy pod vánoční stromeček. Bude jedna z mála, která nám bude následně vyprávět o tom, jakou jí udělaly radost. Musí to udělat sama, jiní ji za to nepochválí…

Pokud jde o mě osobně, pak, jak jste již pochopili, takový dluhopis bych si nikdy nekoupil. Důvodů je hned několik – jednak nepokrývá ani výši inflace, jednak nereaguje ani dostatečně na další vývoj inflace, jednak jeho nabízené zhodnocení je samo o sobě nepřiměřeně nízké  a jeho zdanění 15 % pak naprostý výsměch potenciálním investorům. Jeho vypsání lze zařadit mezi kroky vlády, jejichž účelem je rozzlobit občany.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.