Chmelár uvedl, že tento svátek je „jeden z největších světových“. Dnešním dnem si, jak uvádí, připomínáme jednu z nejvýznamnějších událostí 20. století, když 10. prosince 1948 Valné shromáždění OSN schválilo historickou Všeobecnou deklaraci lidských práv. 

„Její univerzalita má dva dopady. Jednak nám připomíná, že lidská práva se vztahují na každého člověka kdekoliv na světě. A jednak dokumentuje, že lidská práva jsou nedělitelná, že si z nich nelze vybírat rozinky - jako to například dělají někteří politici, kteří neuznávají, řekněme, sociální práva, která jsou integrální součástí nejen této deklarace, ale i následných právně závazných mezinárodních úmluv,“ uvedl Chmelár.

Podle jeho mínění je u nás hodnota tohoto svátku devalvována tím, že politici v nejvyšších funkcích ho zneužívají spíše na vyjádření loajality vůči geopolitice mocenského hegemonu, než na reálný boj za lidská práva pronásledovaných osob.

„Před třemi měsíci prezidentka Zuzana Čaputová za velkých ovací domácích médií telefonovala běloruské spisovatelce Světlaně Alexijevičové, aby jí vyjádřila podporu v boji proti Lukašenkovu režimu. „Paní Alexijevičová je však na svobodě a těší se dobrému zdraví, zatímco

Julian Assange sedí v nejtvrdších podmínkách v britském vězení a hrozí mu vydání do USA, doživotí nebo trest smrti za to, čemu se na Slovensku říká investigativní žurnalistika,“ konstatuje.

Mezinárodní skandál

Podle jeho mínění jsou obvinění vůči Assangeovi právě tak absurdní jako nebezpečné. Chmelár uvádí, že Assange nemůže být souzen v USA jako zrádce. Je to Australan. „Mnozí si asi neuvědomují, jaký bezprecedentní mezinárodní skandál by to byl, kdyby soud uznal extrateritoriální dosah amerického práva na australského státního občana,“ píše Chmelár.

Uvedl, že by to znamenalo, že USA dokázaly udusit jakýkoliv projev svobodné žurnalistiky v kterémkoliv koutě planety. On sám to označuje za útok na základní integritu svobody a nezávislosti tisku.

„Většina světových médií zůstala zcela bezohledná vůči stíhání Assangeho, a to navzdory přímo kafkovského povaze celého případu. Vlastně už jen samotná skutečnost, že média mlčí, má na jejich svobodu mrazivý dosah,“ míní.

Uvádí, že pokud má mít demokracie praktický význam, musí být reflexivní. Server Wikileaks jí podle něj dal novou silnou zbraň. „Zveřejnil důkazy o korupci, vraždách, porušování lidských práv a válečných zločinech americké vlády a jejích přisluhovačů. Od roku 2011 je každoročně nominován na Nobelovu cenu míru. Okamžitě začala snaha o kriminalizaci Juliana Assangeho,“ píše.

Snaha umlčet

Chmelár dále konstatuje, že veškeré úsilí, které dnes vyvíjejí nadnárodní elity vůči Assangeovi, je snaha umlčet ho. Připomněl, že na stranu Assangeho se postavili i Reportéři bez hranic, kteří důrazně protestují proti jeho vydání do USA.

Závěrem se pak obrací na prezidentku země Zuzanu Čaputovou. „Paní prezidentko, dnes máte ve své funkci jedinečnou příležitost zachránit lidský život. Dnes byste mohla využít svůj jistě upřímný zájem o lidská práva na to, abyste pozvedla svůj hlas na obranu nespravedlivě vězněného Juliana Assangeho. Jelikož vás magazín Forbes zařadil mezi nejmocnější ženy světa, určitě tím nemyslel to, že unesete čtyři nákupní tašky, ale to, že máte politický vliv na prosazení správných věcí. A toto správná věc rozhodně je,“ konstatoval.

Připustil, že by ji za takový krok nepochválili asi ani v Londýně, ani ve Washingtonu, avšak podle něj by tímto krokem získala obdiv milionů lidí na celém světě.

„Dokud nepozvednete svůj hlas ve prospěch těch, kteří jsou v nemilosti mocných tohoto světa, nebráníte lidská práva, ale geopolitické zájmy USA. Zajímat se o osud nejznámějšího vězně, intervenovat v jeho prospěch a povzbudit ho, je ta nejušlechtilejší věc, kterou můžete v Mezinárodní den lidských práv udělat. Prosím, zavolejte mu. Je to důležité,“ dodal.