Koncem listopadu agentura Focus realizovala průzkum, podle kterého 53,5 % Slováků podporuje referendum o předčasných parlamentních volbách. O provedení referenda se současně pokouší kromě Směru a Hlasu mimoparlamentní SNS. Průzkum mimo jiné  ukázal, že myšlenku referenda podporují nejen příznivci opozičních stran, ale také poměrně významná část (40 procent) voličů vládní koalice SaS a Jsme rodina.  

Na tiskové konferenci Směru-sociální demokracie bývalý premiér Robert Fico uvedl, že podává návrh na vyhlášení předčasných voleb do 30. června 2021. Na referendu by chtěl politik zjistit, zda souhlasí se zkrácením volebního období parlamentu. Vysvětlil zároveň i způsob provedení referenda. Dle jeho slov jej lze realizovat buď pomocí sběru petičních akcí s nejméně 350 000 podpisy nebo na základě rozhodnutí usnesení NR SR o vyhlášení referenda. Podpisy hodlá začít sbírat v novém roce. 

Pro stejný krok se dříve vyslovil i předseda strany Hlas-sociální demokracie Peter Pellegrini. V půlce listopadu spustil politik online hlasování zjišťující, zda si lidé přejí předčasné parlamentní volby. K dnešnímu dni se k otázce vyjádřilo 219 022 občanů. Důvodem referenda je podle Pellegriniho prodloužení nouzového stavu a omezování práv občanů.

Záměr politických stran politik a soudce JUDr. Štefan Harabin hodnotí poněkud skepticky. Dle jeho slov hra opozičních parlamentních politických stran je „prodlužováním diktatury premiéra Matoviče u moci“. Navíc do situace může zasáhnout i hlava státu. „Je to běh na dlouhou trať. Neboť i kdyby dovedli podpisovou akci k pozitivnímu výsledku, prezident republiky má možnost se obrátit na Ústavní soud, aby ten posoudil ústavněprávní otázky referenda,“ vyzdvihl politik v komentáři pro Sputnik. 

Zdržení procesu může podle Harabina způsobit i skutečnost, že Ústavní soud nemá lhůtu na své rozhodnutí. Nakonec rozhodování mohou ponechat na 13 libovolných soudcích. Současným ústavním soudcům právník vyčítá souhlas s nouzovým stavem, který je podle něho protiústavní. 

Navíc Harabin připomněl, že před prvním testováním Fico, Pellegrini, ale i Kotleba hodnotili postup premiéra Matoviče  jako dobrý krok a politicky správné rozhodnutí. Svým politickým oponentům vyčetl Harabin to, že podporovali premiéra na úkor zdravých občanů a slovenské ekonomiky a tímto podle jeho názoru napomáhali likvidaci právního státu. Poté co trpělivost občanům došla, politici „rychle otočili o 180 stupňů a změnili taktiku, aby se vetřeli do přízni poškozených občanů a využili jejich nespokojenost a hněv“.  

Harabin shrnul podobné záměry opozičních politiků následovně: „Směr nevidí důvod k prodloužení nouzového stavu. Bude iniciovat referendum o předčasných volbách. Pellegrini tvrdí, že lidé, kteří se nechali otestovat nespolehlivými testy, byli podvedeni. Taraba, odštěpenec od Kotleby, vyzval svolání mimořádné schůze parlamentu ke zrušení nouzového stavu. Fico vyzval lidi, aby šli se Směrem 17. listopadu protestovat proti Matovičovi. Stejně jako Kotleba a Pellegrini.“

Co ukládá slovenské právo

Podle Harabina opozice muže odstřelit Matovičovu vládu a vyvolat předčasné volby i bez referenda. Jak uvádí, stačí, aby se Fico, Pellegrini, Kotleba, Taraba a poslanci jejich stran, kterých je dohromady 55, vzdali svých mandátů a zajistili ve stranách, že ani jeden z jejich náhradníků za jejich strany nesložil poslanecký slib. Zbývajících 95 koaličníků již nedokáže změnit ústavu, dodává.

„Národní rada bez 55 poslanců přestane ústavně existovat jako celek, neboť podle ústavy parlament funguje, pouze když má 150 poslanců. V necelé sestavě právně neexistuje a nemůže zasedat, přijímat zákony ani realizovat jiný rozhodovací proces. Umíte si představit, že by tříčlenný senát kteréhokoliv soudu rozsudkem uložil trest doživotí pouze ve dvoučlenné sestavě s tím, že třetí soudce nebyl nutný, neboť dva zbývající by ho stejně přehlasovali? Neumíte. Jelikož to není možné, neboť právním řádem dvoučlenný senát není předpokládaný, tak jak ústavou není předpokládaný ani parlament v počtu pouze 95 poslanců. Minulost to už několikrát potvrdila. Při zániku mandátu poslance Národní rada nejednala, dokud náhradník nesložil slib,“ vysvětlil bývalý soudce.

Pro úplnost a potvrzení opodstatněnosti své argumentace doktor Harabin uvedl aktuální ústavněprávní úpravu: „Ve smyslu Ústavy Slovenské republiky 

čl. 82 odst. 1 Národní rada Slovenské republiky zasedá stále. 

čl. 84 odst. 1 Národní rada Slovenské republiky je usnášeníschopná, pokud je přítomna nadpoloviční většina všech jejích poslanců. 

čl. 89 uvádí, že předseda Národní rady Slovenské republiky odst. 2 písm. d) vyhlašuje volby do Národní rady Slovenské republiky, volbu prezidenta Slovenské republiky a volby do orgánů územní samosprávy, 

odst. 3 zůstává ve funkci i po uplynutí volebního období, dokud si Národní rada Slovenské republiky nezvolí nového předsedu. 

čl. 101 odst. 1 hlavou Slovenské republiky je prezident. Prezident reprezentuje Slovenskou republiku navenek i vnitrostátně a svým rozhodováním zabezpečuje řádný chod ústavních orgánů. Prezident vykonává svůj úřad podle svého svědomí a přesvědčení a není vázán příkazy.

čl. 102 odst. 1 prezident písm. d) svolává ustavující schůzi Národní rady Slovenské republiky, písm. e) může rozpustit Národní radu Slovenské republiky, i tehdy pokud Národní rada Slovenské republiky nebyla déle než tři měsíce způsobilá usnášet se, ačkoliv její zasedání nebylo přerušeno a ačkoliv byla v té době opakovaně svolávána na schůzi, nebo jestliže zasedání Národní rady Slovenské republiky bylo přerušeno na delší dobu, než dovoluje ústava. Toto právo nemůže uplatnit během posledních šesti měsíců svého volebního období, během války, válečného stavu nebo výjimečného stavu.“

Štefan Harabin také doplnil, že v intencích citovaných článků ústavy, konkrétně čl. 101 odst. 1, 102 odst. písm. e), 82 odst. 1, 84 odst. 1) prezident republiky po třech měsících, neboť svým rozhodováním zabezpečuje řádný chod ústavních orgánů, je již v pozici, že už musí (ne může) rozpustit Národní radu Slovenské republiky, neboť Národní rada Slovenské republiky by nebyla déle než tři měsíce způsobilá usnášet se. Národní rada Slovenské republiky je totiž schopná se usnášet, pokud je přítomna nadpoloviční většina všech jejích poslanců, ne většina pouze z jejích 95 poslanců. 

Volby do Národní rady Slovenské republiky by podle čl. 89 odst. 2 písm. d) ústavy prohlásil předseda končící Národní rady Slovenské republiky, podotkl Harabin. „Doposud moje tvrzení v podstatě o okamžitém sražení vlády po třech měsících nezpochybnil ani jeden expert na ústavu,“ řekl na závěr JUDr. Štefan Harabin.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.