Kriticky se kvůli tomu mnoho lidí staví právě vůči systému PES. A s jeho nastavením nesouhlasí ani bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula, který se o svůj pohled na věc podělil v rozhovoru se Seznam Zprávami.

„PES opatření zreguloval do jednoho balíku, který je velmi komplexní. On se to snažil provázat z hlediska jakési pseudospravedlnosti horizontálně i vertikálně, ale to také znamená, že se hned záhy dostal do problémů. Protože ono platí, že buďto všechno budete zavírat, nebo zase všechno otevírat, což je nepředstavitelné,“ uvedl.

Podle slov Prymuly je také problém v tom, že se mnozí lidé vyhýbají testům na covid. Co se důvodů týče, podle Prymuly se jedná především o ty ekonomické, protože v karanténě pak mají méně peněz.

Zmiňme, že pokud je pracujícímu člověku prokázán pozitivní test na koronavirus, je povinen zůstat v karanténě deset dní a nárok má na nemocenskou, která činí 60 procent mzdy.

Přístup překvapil

Právě tuto situaci chtěla vláda projednávat v pondělí, ovšem podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka k tomu nakonec nedošlo. „Netvrdíme, že to definitivně je v tuto chvíli jaksi nerealizovatelné, ale spíše budeme hledat asi jiné řešení. Tento týden se ještě kvůli tomu potkáme,“ vysvětlil.

Tento přístup Prymulu poněkud překvapil. Podle jeho mínění se totiž obavy lidí promítají i do neochoty nahlašovat další osoby s možnou nákazou.

„Můžete nakrásně udělat super opatření, můžete super trasovat, ale v 

trasování je největší problém, že máme minimum kontaktů. I v době, kdy byl život mnohem omezenější, bylo víc kontaktů, než je teď. Nikdo nechce hlásit své příbuzné, lidi z práce, aby neměli problém,“ dodal.

Problém by právě mohl vzniknout s dobrovolným testováním antigenními testy zdarma, ke kterému má dojít před Vánoci. Lidé se podle Havlíčka nebudou chtít testovat právě kvůli tomu, že v případě pozitivního testu by měli nemocenskou jen zmíněných 60 procent. A obdobný názor sdílí i Roman Prymula.

„Na základě nějakých předběžných odhadů se ukazuje, že by to mohlo být kolem 35 procent populace. Což samozřejmě znamená, že tu nálož touhle cestou neodstraníte, ale mohla by teoreticky klesnout asi o třetinu,“ uvedl.

Neochota lidí

A kdo stojí za zhoršující se situací? Podle Prymuly je to celková neochota lidí dodržovat předepsaná opatření, což komplikuje další boj s epidemií. „Vy nakrásně můžete vymyslet nějaké nové opatření, které bude mít teoreticky vliv na reprodukční číslo 30 procent, ovšem v reálu to bude třeba jen 12, pokud to velká část lidí nebude dodržovat,“ dodal.

Jistou roli hraje podle něj i národní mentalita. Ačkoliv podle něj jsou jistá restriktivní opatření, nárůst kontaktů je enormní. „Lidé často dělají, jako kdyby se do hospody neměli už nikdy dostat. Takže tam všichni naběhnou,“ sdělil a dodal, že ale chápe pocity lidí, kteří jsou již z tak dlouhé doby s opatřeními zřejmě unavení.